Článek
V neposlední řadě je středem pozornosti zpěvák skupiny a kytarista Brian Molko. Dívčí vzezření podtrhuje vyhlášeními o své homosexuální orientaci, a když hodnotí v rozhovorech jiné kapely, vyhlédne si v jejich středu hezouna, kvůli kterému by nakonec na koncert vybraného souboru šel.
Potkali se v metru
Molko se s baskytaristou Stefanem Olsdalem sešli už na americké škole v Lucembursku, ovšem to bylo na začátku devadesátých let a takřka o sobě nevěděli. Ve čtyřiadevadesátém se potkali v londýnském metru a Molko pozval kamaráda na svůj koncert. Tehdy vznikli Ashtray Heart, z nichž se za krátký čas stali Placebo.
"Byl jsem tak fascinovaný jeho hlasem, že jsme spolu prostě hrát museli," vzpomíná Olsdal na klíčový večer. Za čas se k nim přidal bubeník Steve Hewitt a pak přišla pochvala od samotného Davida Bowieho, který kapelu slyšel. To byl rozhodující impuls, protože Bowie nešetřil chválou v médiích a ta, jak známo, mají na britské hudební scéně obrovskou moc.
Následovalo společné turné a debutové album nazvané Placebo v roce 1996. Evropský věhlas kapele přinesla druhá deska Without You I"m Nothing (1998), na které se ustálil její plamenný zvuk a vynikl výrazný Molkův zpěv. Pomohly v tom i jeho nesmírně emotivní texty. Následovala alba Black Market Music (2000), Sleeping With Ghosts (2003), výběr singlů Once More With Feeling (2004) a letošní novinka Meds.
"Přemýšlíme o věcech, které potkávají člověka," říká baskytarista Olsdal. "Existujeme nejen jako kapela, ale i jako lidé. Nechceme otevírat témata, která lidi zajímaly před pětadvaceti lety. To jsou pro nás uzavřené záležitosti, nechceme se jimi zabývat i proto, že už nám je přes třicet. Naše písničky jsou o tom, jak člověk kráčí životem a jak se ten mění."