Hiršal dostal za úkol přečíst si rukopis a navrhnout nějaké změny, protože Holan sám prohlásil, že pro děti psát neumí. Nejhezčí je poslední část vzpomínky, po návštěvě Kampy: Jdeme na tramvaj na Malostranské. Na refýži říká Láďa: Von tam stejně už nic měnit nebude. - A tak co, říkám, tak to vydej tak! Pro děti to až na pár básniček není, ale psal to velkej básník, baudelairovskej albatros... "při chůzi vadí mi pár křídel olbřímích". Ale je to tisíckrát lepší, než ty sračky, co teď vycházejí. - To je fakt! - Nastupujeme. Na Mikuláši odbíjí pět.

V Online katalogu Národní knihovny (www.nkp.cz) je u prvního vydání Bajaji (1955) v Resumé mj. napsáno: Básník nám ukazuje nejen vlastní dcerku, ale citlivě přibližuje svým čtenářům dětský svět a život malého člověka v rámci jednoho roku, oživuje přitom současnost ještě reminiscencemi na dávné dětství vlastní.

Jenže příběh knihy byl smutnější. Holanova dcera se narodila mentálně postižená a Bajaja byl cenzurován. Druhé vydání knihy z roku 1962 (SNDK) vlastním. Je ohmataná, zamaštěná, potrhaná, pokydaná. Na titulním listě je napsáno modrým inkoustem: Kačence do L. P. 1963 její tatík. Když je mi úplně nanic, když už marnost života nedokážu ničím omlouvat, přečtu si pár -na první dojem banálních -veršů: Už dosáhneš na kliku dveří, / a ať je jitro, ať se šeří, // otevřeš, vcházíš ke mně ty, / děvenko naší tesknoty. Mají léčivý, antidepresivní účinek.

www.ucl.cas.cz

O internetových stránkách Ústavu pro českou literaturu AV ČR jsem psal už dvakrát. Cílem této rubriky totiž není jen přinášet stále nové a nové webové adresy, ale informovat i o tom, co je zajímavého a důležitého v již uváděných zdrojích, pokud to za to stojí. A Dějiny české literatury 1945-1989 za to stojí určitě. Dlouhodobý projekt, na jehož počátku byl Vladimír Macura, se dostal do závěrečné, začišťovací fáze. Otevřete-li si v menu položku Texty, jsou zde k diskusi a připomínkám uveřejněny ve formátu pdf první dvě části Dějin: 1945-1948 (242 stran) a 1948-1958 (259 stran).

Ve druhé části je Bajaja zmíněn několikrát, například na straně 115: Kniha, jež nese řadu autobiografických rysů, je oslavou poezie, její síly a podmanivosti i básníkovým posilujícím návratem do světa dětství, svou tesknou melancholií i složitostí výstavby však přesahuje recepční možnosti dětského čtenáře. Vida, jak se to také dá pěkně napsat. Na knižní vydání se těším, především na část 1969-1989, protože to bude nejspíše první akademická syntéza tohoto období.

K Holanovi ještě výkřik. Mohl by konečně už někdo vydat básníkovu monografii? Pokud to nejde z finančních důvodů, navrhoval bych zatím levnou variantu. Stačilo by jen v dostatečném množství vytisknout často citované poslední dva verše z jeho básně uváděné pod názvem Nepřátelům: Být není lehké... lehká jsou jen hovna... Se Shakespearem (Hamletem) a Frommem vytváří Holan pěknou trojčlenku bytí.