Autorů, respektive scenáristů a kreslířů, se nad Kyticí sešlo celkem jedenáct: kniha nám o nich sice nepoví ani slovo, ale jejich rukopisy jsou naprosto svébytné. Ať jde o měkce lyrickou kresbu, nad níž divákovi občas zacukají koutky (Polednice), melancholicky sešeřelé šrafy (Svatební košile), bonvivánsky křiklavé linky táhnoucí se napříč bělobou, červení a černí (Zlatý kolovrat) nebo o chladný hyperrealismus, který probouzí iluzi počítačové hry (Vodník).

Všichni tvůrci jsou ale zároveň v přístupu k Erbenově předloze překvapivě citliví. Byť někdy přenášejí texty do kulis současného světa, v němž "zlou to přede nit" nikoli kolovrat, ale gramofon, nebo si vypůjčují z básně pouze klíčový motiv, který dál rozvíjejí podle svého, daleko za hranice původního příběhu (úvodní Kytice). Paradoxně nejmíň z tajemné a úzkostné nálady Erbenových veršů, vyrostlých z romantismu a lidových mýtů, zbylo tam, kde obraz nemá jinou ambici než sloužit textu, čili pokorně ilustrovat (závěrečná Věštkyně).

Komiksový Erben je sice jen další v řadě, do okýnek a bublin už byli před ním vtaženi Hrabal, Kafka, Cervantesův Don Quijote, nebo dokonce Jung a Nietzsche. Zároveň ale pro knihu z Garamondu platí víc než pro jiné podobné podniky, že výrazné umělecké dílo dokáže přitáhnout výrazné interprety.

K. J. Erben a kolektiv autorů: Kytice. Komiks

Garamond, 164 strany