Hlavní obsah

Nevraživost je rakovina světa

Právo, František Cinger

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Besedami, autogramiádami a čteními pokračoval v pondělí 16. ročník Festivalu spisovatelů Praha. Jeho nejslavnějším hostem je Wole Soyinka z Nigérie, nositel Nobelovy ceny za rok 1986. "Prahu znám docela dobře," řekl v neděli večer na setkání v Divadle Minor, kde se čtyřdenní festival koná. "Přes Prahu se totiž létalo na Kubu. Takže jsem v Praze byl už minimálně pětkrát šestkrát. Nyní ji moc nepoznávám, v té době na mě působila smutně, nyní je krásná," dodal muž, který se dvakrát ocitl ve vězení pro své názory.

Článek

Poprvé byl ve vězení v polovině 60. let, kdy se vyhrocoval konflikt mezi Biafrou a západní částí Nigérie, podruhé v polovině 90. let, kdy byl rovněž prohlášen vlastizrádcem. "Mysleli jsme si, že když v roce 1965 vyměníme vládu za jinou, že bude lepší. To bylo zklamání," řekl. "Soutěžit mají myšlenky, i když byly více méně podobné, ale těžko si vyměňovat myšlenky, když vám postřílejí celou rodinu."

Za důležité považuje, aby měl člověk mír sám v sobě, v duši, aby se nenechal vykořenit z prostředí, odkud vyšel. Proto také jeho dramata i romány vycházejí z prostředí Jorubů, kde se 13. června 1934 ve vesnici Abeokuba v západní Nigérii narodil. "Když vidíte lidi, kteří si hledají na skládce něco, čím by se mohli nasytit, tak vidíte, že to není v pořádku," konstatoval Soyinka, který ale považuje za velmi důležitý smysl pro humor. Nenávist jakéhokoli druhu je mu cizí.

Své mládí prožil v anglikánské misi v městečku Obadán. O tom napsal v knihách Aké -léta dětství (1981), kterou v roce 2003 přeložil do češtiny Vladimír Klíma. Studoval na univerzitě v Ibadanu, později v britském Leedsu. Během šesti let v Anglii působil jako dramaturg Královského divadla v Londýně. "Náboženská nesnášenlivost je rakovina světa, udělala víc neštěstí než naftoví magnáti," uzavřel svoje politická vyznání.

Na pondělní tiskové konferenci promluvil i Jorge Semprún, španělský spisovatel, který je s bývalým Československem spojen scénářem k filmu Costy-Gavrase Doznání o politických procesech 50. let. "Nemusíme se obávat fašismu v jeho původní podobě, extrémní nacionalismus je ale dnes živý v mnoha evropských zemích," řekl muž, který druhou světovou válku poznal v koncentračním táboře Buchenwald. Největší nebezpečí neonacismu podle něj nyní nehrozí paradoxně v zemích, odkud fašismus vzešel, ale například ve Francii.

"Německo a Španělsko se dokázalo se svou minulostí vyrovnat. Tam, kde se černé stránky minulosti tak neanalyzují, je nebezpečí extremismu větší," řekl. Francii zmínil především v souvislosti s jejím někdejším koloniálním vztahem k Alžírsku. Program festivalu pokračuje v úterý besedami v Divadle Minor a autogramiádami v Big Ben Bookshop v Malé Štupartské, kde ve 12 hodin podepisuje Howard Brenton, Sarah Churchwellová a Jorie Grahamová, Aharon Shabtai a Gary Younde. 

Reklama

Související témata:

Související články

Hlavní hvězdou bouřlivák Soyinka

V úterý začíná čtyřdenní program 16. ročníku Festivalu spisovatelů Praha, který uvede autorské čtení Wole Soyinky, nigerijského nositele Nobelovy ceny...

Výběr článků

Načítám