Hlavní obsah

Paul Simon: Zvukomalebnost písničkářova světa

Právo, Jaroslav Špulák

V 60. a 70. letech minulého století nemohli milovníci akustického kytarového hraní a jemných vokálních harmonií volit jinak. Duo Paul Simon a Art Garfunkel platilo za vrchol americké folkrockové tvorby. Dokázalo posluchače zhýčkat bravurními kompozicemi postavenými na výrazných melodiích, nápadité instrumentální struktuře a vysokém, nicméně neodolatelném Garfunkelově zpěvu.

Článek

Ti dva se zdáli být nerozlučnou dvojicí, ale v době, kdy se jim dařilo nejlépe, šel si překvapivě každý po svém. Rozpojili se už v roce 1970, nicméně později se příležitostně scházeli a připomínali, že na světové hudební scéně po jejich rozchodu cosi chybí. Paul Simon tvořil dál. Svá sólová alba sice vydával zřídka, ale zato si na nich dotvářel rukopis a přidával jim nápady podle toho, v jakém byl právě rozpoložení.

Svou dosud nejslavnější sólovou desku Graceland (1986) realizoval v Jihoafrické republice, úspěšné album The Rhythm Of The Right Time (1990) zase založil na brazilských rytmech. Letošní novinkou Surprise (Překvapení) si splnil dávný sen. Dostal elektroniku a zvukovou alchymii do kytarové, vlastně folkové desky a uspěl. Už řadu let měl jako producenta k naplnění snu vyhlédnutého slovutného Briana Ena, zvukového dobroděje, který v minulosti pracoval například s U2, Genesis, Davidem Bowiem či Talking Heads.

Jakoby zpěvák ponechal producentovi více svobody. Dovolil mu infikovat písničky zdánlivě podpůrnými studiovými zvuky, které ve výsledku hrají stejně jako jeho kytara a hlas. A jelikož jim nepodlehl, vytvořili kolekci hodnou věhlasu obou. Na Surprise je jedenáct písniček a hned úvodní How Can You Live In The Northeast dostala ke kytarovému základu nádavkem Enovu syntetickou představu o zpěvákově prožívání, čímž náladu sbírky rázně určila.

Simon je dál romantik, alespoň na většině alba. Ve svém zpěvu je důsledný a nápadně rytmický, jeho dokonalost je zabalena v nenaléhavém, odlehčeném projevu. Jako by nechtěl poutat pozornost pouze na vokální linky a nabízí k pochopení nový zvuk, který v kontextu jeho tvorby deska přinesla. Poprvé po třiceti letech si dovolil komentář současného politického dění.

Skladba Wartime Prayers se dotýká války v Iráku a mezinárodního teroru. Simon v ní nikoho neobviňuje, diví se jen jedněm i druhým, pochybuje o smysluplnosti jejich tažení. Na konci desky je písnička Father And Daughter. Má za sebou nominaci na udílení filmových cen Oscar v kategorii hudby k animovanému filmu. Patří k dílku The Wild Thornberrys a ze zvukové koncepce alba nevybočuje, byť je v ní melodie zakomponována mnohem jasněji než v jiných skladbách na albu.

Paul Simon: Surprise, Warner Music 2006, 45:19

Reklama

Výběr článků

Načítám