Festival pořádá sdružení NedomYsleno od roku 1992. První ročníky podporovaly myšlenku otevření tabuizovaného oboru psychiatrie veřejnosti. V posledních letech festival usiluje o bourání předsudků vůči pomoci odborníků v péči oduševní zdraví, což je téma stále aktuálnější vzhledem ke vzrůstajícímu počtu psychických poruch.

Mají umělci blízko k bláznovství?

Umělci jsou obecně pokládáni za tak trochu blázny. "Myslím si, že umělec má k psychicky citlivým a zranitelným lidem blízko. Neznám člověka, který by dokázal tvořit bez určitého vnitřního pnutí. Neznamená to, že musí být duševně nemocný. Je to tzv. pozitivní bláznovství," soudí ředitel festivalu Robert Kozler.

S "cvoky" má velké zkušenosti choreograf František Pokorný, jehož stejnojmenná klauniáda rozesmává diváky už třicet let a objeví se i Mezi ploty. "Umělci jsou střelení lidé. Cvok je člověk, který pochopil, že svět je bláznivý a je nutné ho nějak reflektovat. Klauniáda může být a také je velmi osvobozující," řekl Právu Pokorný.

"Blázen a dítě - dva lidé prostí, blázen a dítě - podivný pár," zpíval před lety Jiří Suchý. Děti z Dětské opery Praha se letos poprvé účastní přehlídky Mezi ploty inscenací Brundibár. "Je to pro nás čest i velká neznámá - ještě nikdy jsme pod širým nebem nehráli," svěřila se ředitelka DOP a sólistka Národního divadla Jiřina Krystlíková-Marková .A co soudí o bláznovství v duši umělce? "Samozřejmě, podívejte se na mě. Bez peněz na kulisy, s nohou v sádře a na pokraji zhroucení - proč bych to dělala, kdybych nebyla blázen?"

Racionální blázni

Opačný názor má stálý účastník festivalu písničkář Jaroslav Hutka: "V umělcích žádná bláznivá duše není, to jen tak působí zvenku. Je v nich duše, která se snaží dojít k normálnosti v tomto bláznivém "racionálním" světě. A z tohoto pohledu i cítím, že je normální zahrát těm neracionálním bláznům mezi ploty, kteří byli tak dlouho odstrkování. Těm racionálním bláznům hraju pořád."

Podobně uvažuje i režisér a šéf Dejvického divadla, jež se festivalu rovněž zúčastní, Miroslav Krobot: "Téma Blázen v duši umělce je velmi svůdné a provokuje k exkluzivním závěrům o tom, jak výjimečná, originální a křehká je duše umělce a jak chybí jen krůček k tomu, aby se umělec ocitl na hranici normality.

Jak romantické! Nic takového si nemyslím. Podstatné je, že existuje festival Mezi ploty jako místo setkávání a snad i sounáležitosti těch "normálních" s "nenormálními", říká Krobot. Ať tak či onak, festival Mezi ploty každoročně přivádí do areálu bohnické léčebny tisíce diváků. Můžete se připojit i vy a ověřit si, jak to s tou duší umělce vlastně je.