Kdy jste přijel do Zlína?

Už v sobotu večer. Ubytovali mě v hotelu Moskva, takže žádná změna: doma taky bydlím v Moskvě. Stejně jako můj taťka - sice jsem po něm nezdědil kvartýr, ale vlka a zajíce ano.

Váš tatínek zemřel před pěti lety. Mluvili jste spolu o tom, že byste režíroval sérii Jen počkej! po něm?

Vůbec ne. Ale už když táta v letech 1969-1993 natáčel těch původních osmnáct desetiminutových epizod, ptal se mě často na radu. Vždycky mi dával číst scénáře a hodně jsme spolu probírali hudbu a samozřejmě taky vtipy. Myslím, že pro něj moje rady byly docela důležité. Když natočili první příběh, bylo mi jedenáct let - představte si, že už tehdy jsem byl spolutvůrcem!

A teď jste hlavou týmu. Jaké vlastně jsou 19. a 20. díl ságy dvou věčných nepřátel?

V Rusku provázela vznik obou příběhů obrovská pozornost a kampaň, už jsme je také uvedli na mnoha festivalech a probírali jejich budoucí distribuci s producenty. Scénáře napsali Alexandr Kurljandskij a Felix Kamov, kteří spolupracovali už s otcem -Alexandr vlastně napsal těch zásadních prvních sedm dílů. Poslední ze svaté trojice scenáristů, Arkadij Khait, je už bohužel mrtev.

Dostali jsme zakázku, abychom udělali dvě pokračování, která budou přímo navazovat na estetiku otcových příběhů - takže mají stejnou stopáž deseti minut i podobné barvy.

Nebudeme odhalovat nic z nových příběhů, jen mi prozraďte jednu věc: je na příbězích znát, že se doba hnula kupředu? Figurují v nich mobilní telefony nebo počítače?

Ne ne, naše doba se sice změnila, ale ve světě vlka a zajíce je vše při starém.

Kolik jich celkově plánujete?

Otcovu týmu trvalo vymyšlení a výroba 18 dílů 22 let. U Jen počkej! zatím neplánujeme další díly, musíme se ztoho trochu vzpamatovat. S Alexandrem Kurljandským však připravujeme nový seriál, tentokrát o dětech vlka a zajíce. Malý vlk bude třídní hvězda, která hraje krásně na housle a výborně se učí, zatímco zajícovo děcko bude takový malý všivák, který bude vlčka trápit.

Ve čtvrtek máte v rámci Zlínského festivalu workshop, na němž budete mluvit o tom, jak se posunula technologie výroby od roku 1969. Preferujete klasickou animaci, nebo digitální?

Až do stadia nakreslení jednotlivých postav se v mé dílně dělá všechno klasicky, ale samozřejmě se to dolaďuje v počítači, jdeme s dobou.

V Česku se Jen počkej! proslavilo jako večerníček. Mají ruské děti nějaký podobný pořad?

Samozřejmě. V Rusku máme místo večerníčku cyklus s názvem Spokojnoj noči, mališi. Když jsem byl malý, trvaly pohádky na dobrou noc patnáct minut, ale dnes to těm nebohým dětem zkrátili na pouhých šest - zřejmě musí natáhnout reklamu, jinak si to nedovedu vysvětlit. Stará série Jen počkej! se jako večerníček v Rusku otočila už mnohokrát, ale ty dva nové díly na svoje uvedení teprve čekají.