Na začátku filmu Šifra mistra Leonarda se diváci seznámí s náboženským fanatikem, který se sám mučí a bičuje. To ještě netuší, že něco podobného budou muset podstoupit také, pokud chtějí film vidět až do konce. Flagelanti ale mrskají sami sebe, zatímco v tomto případě vás budou mrskat tvůrci filmu svým dílem.

Jde tu, ve zkratce řečeno, o to, že jakási zlá skupina, která prorůstá i na nejvyšší místa ve Vatikánu, zabíjí lidi, aby se nikdo nedozvěděl strašné tajemství - Ježíš byl úplně normální a měl děti. Připusťme, že je to možná zajímavě záhadné kavárenské téma pro pár intelektuálů, kteří o historii něco vědí. Mnohem větší záhadou je ale to, pro koho vznikl tento film.

Odborníci tyhle teorie znají dlouho, není na nich absolutně nic originálního a film nepřináší žádné důkazy pro žádnou z verzí Ježíšova osudu. Vůbec se totiž Ježíšem ani otázkami víry nezabývá, je spíše plný povrchního žvanění a stupidních obličejů, dělajících překvapené "ó" nebo "jé." Vznáší se v oblacích pseudovědeckých blábolů, jež známe např. od seriálových doktorů, házejících sem a tam různými femury, tumory a pneumoniemi (navíc jim tam neustále něco fibriluje).

Je tedy snímek zaměřen na méně přemýšlivé mainstreamové návštěvníky multikin? Na teenagery? Na děti? Ale čím je chce zaujmout? Mezi jeho hlavní zbraně patří skoro 150 minut statických scén, kde se Tom Hanks tváří smrtelně vážně a vysvětluje naivce Audrey Tautou své podivně překombinované teorie o spiknutích a šifrách ze starověku. Už první hodina filmu nutí slabší povahy k odchodu na svačinu nebo nervóznímu klepání nohou.

Když mají diváci svačina snědenou, zjistí, že na plátně se vůbec nic nezměnilo. Hanks stojí v nějakém dalším kostele a pořád opakuje své stokrát omleté teorie, které už vyšly v mnoha knihách, ale v Hollywoodu asi předpokládají, že lidé knihy nečtou. Snímek dále obsahuje několik menších nelogičností, které už ani nemám sílu rozebírat, jednu nepříliš atraktivní honičku v autech, nějaké střílení a jedno brutální zmlácení jeptišky.

Absolutně chybí humor, který by snad mohl existenci tohoto filmu částečně ospravedlnit. Scénář je skutečně strašný a koncentrovanou nudu završí "fantastickou" scénou, kdy Hanks s Tatou odhalí velké tajemství a setkají se v chrámu se skupinou důchodců, kteří ho po léta strážili.

"Tvůj dědeček nebyl tvým dědečkem, ty jsi posledním potomkem Ježíše!" řekne Hanks své partnerce. Pak z davu vystoupí jakási stará dáma a se slzami v očích dodá: "Já jsem tvoje babička." Připomíná mi to scény z Cimrmanů: Nejsem tvoje teta, jsem tvoje maminka! A kdo je maminka? Maminka je tatínek. A dědeček? Po téměř třech hodinách s mistrem Leonardem už nevím, kdo byl čí dědeček, a upřímně řečeno, je mi to úplně jedno.