Francouzský dramatik Claude Confortés přijel minulý týden do Prahy na premiéru své hry Maratón, kterou uvedlo Divadlo Bez Zábradlí. Hra, která přirovnává lidský život k maratónskému běhu, měla českou premiéru v roce 1980 v režii Evalda Schorma a v obsazení Pavel Zedníček, Karel Heřmánek a Ladislav Mrkvička se stala jednou z legendárních inscenací Divadla Na zábradlí.

Nyní ji znovu nastudoval režisér Radek Balaš s hereckou trojicí Filip Čapka, Adrian Jastraban a Bohumil Klepl. "Pojetí mé hry je výrazně odlišné od tehdejší inscenace, kterou jsem zhlédl třikrát a kterou pokládám za jednu z nejlepších, které jsem ve světě viděl. Mladý režisér přinesl pohled, se kterým jsem se ještě nesetkal. Velice se mi líbili herci," řekl Confortés na setkání s novináři.

Jeho hra z roku 1972 byla uvedena ve čtyřiceti zemích. "Hrála se i arabsky v Džibuti a hebrejsky v Jeruzalémě. Poslední tři inscenace - v maďarském Kecskemétu, v Santiagu de Chile a ve Švýcarsku - akcentovaly stejně jako pražská premiéra témata, jež rezonují s místy, kde se text hraje. Pražská inscenace je hodně komediální, na rozdíl od předchozí Schormovy, která měla místa, z nichž mrazilo.

Patrně je to dáno i jiným společenskopolitickým kontextem. Tehdy byl Havel ve vězení, dnes je tu jiná doba. Kolem nás je nyní spousta násilí, takže ho lidé přestávají vnímat a berou ho na lehkou váhu," soudí dramatik s odkazem na nedávné studentské bouře v Paříži, které podle něho běžní občané přehlíželi. Confortés vzpomněl i na setkání s legendárním českým běžcem Emilem Zátopkem a spolupráci s Arianou Mnouchkinou a Eugenem Ionescem i na to, že hrál postavu Václava Havla v Pražském procesu v divadle Theatre du Soleil.

Ve svém Maratónu jako herec ztvárnil postupně všechny tři postavy. Na otázku, která je mu nejbližší, řekl: "Nedokážu je oddělit. Livarot je zrození, Nazaire smrt a Jules láska. Představují tři základní kameny lidského života, tři jeho etapy - mládí myslí na lásku, střední věk na děti, stáří na smrt. A všichni běží svůj životní maratón." V současné době Confortés píše knihu Divadlo života, v níž se zamýšlí nad tím, jak divadlo ovlivňuje lidský život, a vzpomíná v ní na osobnosti, s nimiž se setkal.