Hlavní obsah

Britské hudebníky Stereolab inspiroval Jiří Trnka

– PRAHA
Novinky,

V pražském Paláci Akropolis vystoupí na patnáctých narozeninách Radia 1. Ve středu zahrají přední představitelé britské nezávislé scény, skupina Stereolab. Soubor kombinuje melodičnost beatu šedesátých let s fascinací zvukem analogových syntezátorů, typických pro německé představitele krautrocku, i se zvukomalebností, typickou pro filmovou hudbu. Nezvyklou náladu psychedelicky laděných písní zdůrazňuje francouzský zpěv Laetitie Sadierové.

Článek

Skupinu na počátku devadesátých let založil kytarista a hráč na klávesy Tim Gane, který Novinkám odpověděl na několik otázek.

Proč jste jednu píseň na novém albu nazval Kybernetická babička?

To je film od Jiřího Trnky, který mám moc rád. Před pěti lety jsem jej koupil na DVD i svému synovi Alexovi, protože jsem si myslel, že by se mohl taky líbil. A líbil!

Co vás tak zaujalo na Kybernetické babičce Jiřího Trnky?

Já si pamatuji,  jak jsem se na jeho filmy dvakrát třikrát díval jako teenager, nebo když mi bylo dvacet. Velmi se mi líbily stylem i animací, která mi odpovídá. Zejména se mi líbila Kybernetická babička. Já jsem se na ně díval, ale zapomněl jsem na ně, i když mám rád hodně z českého animovaného filmu. Jednou, kolem roku dva tisíce, jsem ale byl v Japonsku a viděl jsem, že tam měli DVD s Trnkovými filmy. Koupil jsem svému synovi. A jemu se velmi líbí, i když se zpočátku trochu bál. Díval jsem se na něj docela nedávno znovu a zjistil, že odpovídá hudbě, na které zrovna pracuji, a kterou tady budeme hrát. 

Co vlastně znamená název alba Fab Four Suture? Působí trochu jako název nějaké staré sci-fi.

Název alba tvoří jen pár pěkných slov, možná ale mohou vyvolat nějaké představy a ovlivnit vás i to, jak vnímáte album. Mám rád starou science fiction, hodně se mi líbí její představivost, názvy i obaly knih a časopisů. Nezabývá se kosmickým vědomím, ale spíše obludami a podivnými zeměmi, kde se může cokoli stát, a taky všudypřítomnou technikou. 

Před pár lety jste se už přihlásil k českým surrealistům. Co vás tak přitahuje k české kultuře?

Nevím. Zdálo se mi, jako bych v Praze už kdysi byl. Možná je to dílo nějakého staropražského alchymisty.

Co vás tak fascinuje na analogovým syntezátorech?

Mají neomezené zvukové možnosti a vy ani nemusíte vědět, co s nimi děláte. Představují plastelínu v oblasti tvorby zvuku. Nic z toho, co na nich vytvoříte, nemůže být špatně.

Co budete hrát v Praze?

Výběr písní z našeho nového alba a celou řadu starších skladeb, přičemž se vrátíme až k nejranějším nahrávkám. Nedám vám seznam, takže to pro vás bude překvapení, pokud se nepodíváte na internet, co jsme hráli naposled.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám