Článek
Pro primo. Ochočování slona je dosti jednoduché. Asi po třech dnech začne pořádně žráti a pravidelně potom dostane za společníka krotkého slona. Dva muži jej hladí na hřbetě a tiše k němu hovoří. Slon s počátku zuří a bije chobotem na všechny strany, leč před ním stojí jiní mužové, kteří zachycují rány jeho chobotu špičkami železných tyčí, až je konečně přední část chobotu tak rozbolavěna, že jej slon stáhne a potom již sotva použije k útoku. Tak se nejprve naučí báti se moci lidí. (Brehmův život zvířat, svazek 13, Praha 1929)
Pro secundo. Z deníku pedagožky: Hra Na medvěda. Pedagogický úkol: Naučit děti unikat druhům nebo je pronásledovat a ukázněně se chovat při střetnutí. Pohybový obsah: unikání z kruhu, honička jednoho všemi. Pravidla: střední usiluje se dostat z kruhu. Jakmile se mu to podaří, všichni jej pronásledují. Smějí ho chytit jen dovoleným způsobem. Popis: v kruhu -v jámě - je dítě představující medvěda a snaží se dostat z kruhu. Děti stojí těsně u sebe a brání medvědu proniknout. Jakmile se medvědovi podaří prolézt nebo podlézt, utíká a děti ho pronásledují. Smějí ho chytit jen obklíčením, tj. utvoří kolem něho opět kruh, třeba jen dvě nebo tři děti. Po chvíli učitelka určí jiné dítě medvědem.
Pro tercio. Bylo by vás škoda, květy lnové, / jako vás, vy čeští mladí snové, / důvěřivé, blouznivé vy vzněty, / dětinných vy oči žhavé světy! (Eliška Krásnohorská - Bajky velkých, Praha 1889).
Protože volby nejsou žádná legrace, tak pro jejich snadnější strávení (volit je třeba!) nominuji něco legračního, aby nám při tom vybírání nezmrzl úsměv na tváři. Když se mi začaly zapalovat lejtka, tak zrovna v tu dobu nasadili sovětští filmaři proti Jamesi Bondovi postavu poručíka Maxima Maximoviče Isajeva, který pronikl za druhé světové války pod jménem von Stierlitz do nejvyšších kruhů SS.
Podle knihy Sedmnáct zastavení jara od Juliana Semjonova byl natočen stejnojmenný televizní seriál s Vjačeslavem Tichonovem v hlavní roli (1973). Postava Stierlitze začala žít paralelním životem, historky (vtipy) o něm fungují jako posvátné texty svého druhu. Spíše než Rádio Jerevan jde o Daniila Charmse. Motto uvedených stránek zní: Špioni jsou jejich. Rozvědčíci naši. Kromě informativních souborů Kdo je kdo, Galerie nebo Zajímavosti (zde jsou například historické či logické chyby v seriálu) najdete vše o Stierlitzově životě rozděleno podle témat.
Tak jen na ukázku: Müller dal Stierlitzovi odměnu. "Není to moc, ale zato ve valutách," pomyslel si Stierlitz a vložil do peněženky říšské marky.
Nebo: Müller jel vlakem rychlostí 150 km/hod. Vedle vlaku běžel Stierlitz a tvářil se, že se jenom prochází.
A taky: Gestapo obsadilo všechny východy z budovy, ale Stierlitz unikl vchodem.
Nakonec: Stierlitz miloval chladné zbraně. Bylo to to nejlepší, co si mohl přiložit na čelo při kocovině.