Po promítání Barenboim, který krátce předtím dirigoval ve Stavovském divadle Berlínské filharmoniky, besedoval s diváky. "Dirigovat v divadle, kde řídil Mozart premiéru Dona Giovanniho, je pro mne úchvatný zážitek," vyprávěl Barenboim. "Navíc Don Giovanni je první opera, kterou jsem řídil v roce 1973 v Edinburghu." Barenboim byl tehdy znám spíše jako klavírista, původně zázračné dítě, narozené v Argentině. Většinu života ale žil v Izraeli, kam se rodiče brzy přestěhovali.

"Velký vliv měl na mne Rafael Kubelík. Poznal jsem se s ním již jako dítě, protože byl dobrým přítelem mých rodičů. Stýkal jsem se s ním celý život, byl to můj vzor, učitel a mentor, cenil jsem si ho nejen jako muzikanta, ale i jako ušlechtilého člověka," svěřil se Barenboim.

"Jako Izraelce, který dlouho žil na Blízkém Východě, se mne osobně dotýká problematika soužití Izraelců a Arabů, hlavně Palestinců, se kterými je Izrael odsouzen spolužít. Dnešní konfliktní vztah nemá žádnu budoucnost, a proto se snažím pracovat na vzájemném přátelství a úctě," řekl dále.

"Projekt smíšeného orchestru jsme vymysleli s palestinským spisovatelem Edvardem Saidem a uvedli do života. Nebylo to zpočátku lehké, zejména když jsme trvali na koncertech v Izraeli a na palestinských územích. Ale i po Saidově smrti v něm pokračuji a i když z politické situace jsem trochu frustrován, v hudbě se nám daří a dokonce jsme získali i povolení od izraelské vlády vystupovat na obsazených územích a v Palestině. Jedině vzájemnou úctou a přátelstvím lze něčeho dosáhnout," uzavřel Barenboim.