Článek
Kytara své nabroušené ostří ukazuje jen v dravější Klíčové písni. V dalších skladbách je potlačená i gradace. Příklon k písničkovému rocku, který zdůrazňují přehlednější aranžmá zpestřená průraznou trubkou, akordeonem a foukací harmonikou, však nechává vyniknout největší devizu souboru, texty Jiřího Imlaufa, který přichází s fascinujícími obraty. Jen namátkou: "Jsem trochu do větru, tak tu vlaju" (Pilotní singl) nebo "Jsem vysoký jak hory v Nizozemí" (opět Pilotní singl), či "A naše budíky si tykají / a naše lampičky si blikají / a naše šuplíky si zvykají" (Noční stolky).
Deska Tiché dny v Klíši dokonce přináší dva potenciální hity, jimiž jsou právě Pilotní singl a Noční stolky, otázkou však je, zda si příslušní hudební redaktoři všimnou nahrávky, která vychází na malé regionální značce. Houpací koně přitom nesklouzávají do podbízivosti a machy, jaké je typická pro Chinaski.
Houpací koně: Tiché dny v Klíši Guerilla records, 41:59