Účastníci zájezdu jsou především podařená komedie. Pozná se to hlavně podle toho, že lidé se v kině i několikrát zasmějí, což u dnešních komedií nebývá samozřejmostí. V tomto filmu jsou přinejmenším docela dobří herci, kteří vykreslují docela výrazné postavy s docela zajímavými osudy a navíc při tom pronášejí i tzv. "hlášky" (hlavně Pavel Liška a Miroslav Krobot).

Hned na začátku tvůrci filmu velmi chytře naznačili, kdo je kdo, a divák si tak s postavami může vytvořit vztah a těšit se, co zase provedou. Seznámí se s komediálně vděčnými lidskými typy, jako jsou např. buran (Martin Sitta), homosexuál (Jaromír Nosek, Adrian Jastraban), hezká hloupá holka (Jitka Kocurová), ošklivá chytrá holka (Anna Polívková) či staří rozhádaní manželé (Eva Holubová, Bohumil Klepl).

Jako bonus dostane dva řidiče-trumbery, kteří pronášejí různé banality s tak neodolatelnou upřímností, že se musíte aspoň distingovaně uchechtnout, když už se přímo nesmějete. Některé dialogy jsou skutečně půvabné a zavánějí náladou legendárních českých filmů 60. let. Ale aby nedošlo k nedorozumění - v žádném případě to neznamená, že film je stejně dobrý jako Ecce Homo Homolka nebo Hoří má panenko či dokonce Černý Petr.

Účastníci zájezdu vynikají mimo jiné proto, že humor se dnes dělá hodně poklesle. Když se pak objeví mladý režisér (Jiří Vejdělek), který se pokusí dodat komedii to, čemu se říkává "přesah", je z toho divák na větvi. Dívá se na zcela obyčejné smutné lidi, ale musí se smát a možná se i trochu zastydět, když v postavách pozná své příbuzné nebo sám sebe. Přitom se ve filmu vlastně nic moc neděje. Tento princip se v českých komediích vždy používal, jen se na to v poslední době trochu pozapomnělo. Vejdělek navázal na tradici, film se mu povedl a očekávaný komerční úspěch si na 100% zaslouží.