Hlavní obsah

Vratné lahve: setkání s filmem, který neměl vzniknout

Právo, Věra Míšková

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Samoobsluha v pražských Stodůlkách je navzdory nápisu "Prodejna není v provozu" plná zboží, lidé ukládají ho do košíků, stojí u pokladen i před okénkem s nápisem Výkup lahví. K tomu právě přistupuje další zákazník, naklání se s jistou důvěrností dovnitř a oslovuje muže v "lahvárně" Pepo. Ten před okýnkem je herec Jiří Macháček, uvnitř herec a scenárista Zdeněk Svěrák, jejich dialog řídí režisér Jan Svěrák.

Článek

Kousek dál na židli si čte Tatiana Vilhelmová. Podrobnější zkoumání ještě odhalí, že rohlíky v regálech jsou nejméně týden staré, krabice s nápisy pizza prázdné a váha u lahůdek zhasnutá. To všechno proto, že se točí film Vratné lahve a v tuto chvíli je prodejna plná nejen herců a štábu, ale i novinářů.

Čekají na pauzu a setkání s filmem, který měl a pak zase neměl vzniknout, a nakonec přece jen bude dalším společným dílem otce a syna Svěrákových.

Portrét důchodce

"Na konci dokumentu Tatínek, který měl původně končit natáčením Vratných lahví, ale vrcholí mým odmítnutím, táta slíbil, že v zimě napíše ještě další verzi scénáře a já buď definitivně ohrnu nos, nebo to natočíme. Napsal to sice až v létě, ale splnil všechno, co jsem si představoval a co v původním textu nebylo," přiblížil okolnosti vzniku Jan Svěrák a jeho otec k tomu dodal: "Kluk má pravdu, ale úplně jiné než původně to není." Podle režiséra je to teď osobnější: "Portrét důchodce v dnešní době."

Do samoobsluhy už Zdeněk Svěrák chodí, jako by v ní byl opravdu zaměstnaný. "Vstávám v šest ráno a odcházím v osm večer. Není to pěkné prostředí, ta lahvárna, ale je to lepší než nemít co dělat a sedět doma," přiblížil autor postavu Josefa Tkalouna, kterou psal pro sebe, a přiznal: "Je lehčí psát dialogy sám sobě, píšu vlastně skoro úplně tak, jako kdybych mluvil, a nedávám si tam scény, které bych neuhrál," dodal s úsměvem.

Jiří Macháček hraje Tkalounova mladšího kamaráda a spolupracovníka z původního zaměstnání. "Hraji učitele, a nejen to, dokonce zástupce ředitele školy," připustil Macháček minimum, které jsou tvůrci ochotni z děje předem prozradit. S úsměvem se pak svěřil i s obavou: "Učitele mi snad diváci věřit mohou, ale bojím se, jestli uvěří, že bych mohl mít dokonce funkci zástupce."

Landovský je atomový herec

Za velmi důležitou považuje "svoji funkci" i další herec, Jan Budař. "Jmenuji se Mirek Šourek, ale říká se mi Úlisný", protože pracuji u lisu a jsem pro velkoprodejnu naprosto nezbytný člověk, beze mne by se to tu zhroutilo." A do samoobsluhy chodí i Tatiana Vilhelmová, která hraje Tkalounovu dceru. "Chodím sem za tatínkem, aby mi hlídal synáčka Tomíka, protože já si pak jdu po svém," vysvětlila Vilhelmová.

Natáčení filmu už je za polovinou a Jan Svěrák má možná to nejtěžší na place za sebou. "Nejvíc jsem se bál scén s Pavlem Landovským, protože to je atomový herec, který si rád a nahlas povídá, a bál jsem se, že všichni budou místo práce poslouchat jeho historky. Ale přežili jsme to bez problémů a je výborný," pochválil herce režisér, který si už před původním termínem natáčení, jenž pak zrušil, naordinoval praxi v samoobsluze.

"Díky tomu se teď nebojím zásahů do dekorace, vím, jak to v sámošce chodí, jsem klidnější," řekl režisér a Zdeněk Svěrák k tomu poznamenal: "Děláme to opravdu věrně, včera, když byla samoobsluha plná komparsu a všechno rozsvícené, se sem dobývali lidé, kteří chtěli nakupovat." Kromě přítomných ve filmu uvidíme ještě například Danielu Kolářovou, která po letech, uplynulých od filmu Na samotě u lesa, zase hraje Svěrákovu manželku. Film bude mít premiéru v březnu příštího roku.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám