Jen za minulé čtyři roky natočila 12 snímků. Mezi nimi úspěšné Želary režiséra Ondřeje Trojana, loni do kin uvedený, doma i mezinárodně oceňovaný film Štěstí Bohdana Slámy či Švankmajerův horor Šílení. "Někdy si říkám, že Švankmajerem jsem pokryla celé spektrum českých režisérů. Renče, Svěráka, Gedeona, Slámu. Hřebejkem to korunuju," shrnula Geislerová svou dosavadní filmotéku, v níž jsou zastoupeny masové i klubové filmy.

"Jsem na to pyšná, ale zároveň mám strach, že to skončí a že si už nezahraju," prozrazuje věčnou trýzeň herců, že si svůj příděl už vyčerpala. Debutovala jako třináctiletá ve filmu Ondřeje Trojana Pějme píseň dohola. Ale její hvězdnou kariéru odstartovala role Mariky v drastickém thrilleru Filipa Renče Requiem pro panenku.

Divoké mládí

Křehkou rusovlásku rychle pohltil showbyznys. Od čtrnácti se věnovala modelingu v Miláně, obcházela castingy. K volnému životu patřil i sex a experimenty s drogami.

Nedokončila konzervatoř a vzdělání pak doháněla soukromě. Zahrála si v několika seriálech, v německém Lovci duchů a nizozemském Hnědém zlatu, také v domácí Prima sezoněPřítelkyních z domu smutku. Byla partnerkou tehdy ještě málo známého Antonia Banderase ve filmu o Mladý Mussolini. Na domácí filmové scéně excelovala v Jízdě režiséra Jana Svěráka a za roli bezprostřední, provokativní dívky Anny byla poprvé nominována na Českého lva.

Ale prestižní sošku, byť za vedlejší roli, získala až za Gedeonův Návrat idiota. Právě při jeho natáčení se "zrodila" vyhlášená herecká i přátelská trojka - Aňa Geislerová, Tatiana Vilhelmová a Pavel Liška. "Aňa je podivuhodná bytost, která v sobě zahrnuje celé zástupy žen... Může se snadno proměnit z jedné polohy do druhé a vždy je to pravdivé, protože toho nedociluje technicky," hovořil o její schopnosti vcítit se režisér Saša Gedeon.

Skrývá v sobě mnoho žen

Skrývá v sobě spoustu kontrastů, od nevinné dívenky až po vypočítavou mrchu, chladnou femme fatale. "Většinou hraju holky, co si se životem tak trochu zahrávaj," říká Geislerová, která je sex-symbolem mladé generace. Konečně "dospělou" ženu si zahrála v Želarech. Bylo to snad poprvé a bylo už na čase. Za hlavní roli ji neminul další Český lev. Na Oscara Želary nedosáhly, ale z Berlína si Aňa přivezla cenu Shooting Star 2004 upozorňující na nové evropské talenty.

Z řady trochu vyšinutých rolí, které jí tak často potkávají, byla i duševně chorá Dáša z filmu Štěstí. Za tuhle podle ní "super-sobeckonemožnou matku" letos dostala třetího lva. Teď, kdy je sama matkou (syna Bruna porodila předloni v srpnu), říká, že by už takovou postavu nechtěla a ani snad nedokázala zahrát.

Aňa se narodila 17. dubna 1976 v Praze jako prostřední ze tří dcer v rodině japanologa a výtvarnice. Mladší Ester je modelka a herečka, nyní na mateřské, starší Lenka je výtvarnice.

Výtvarné nadání podědila i Aňa a vyzkoušela si ho na knižní ilustraci. Nepřehlédnutelná herečka bývala "nepřehlédnutelná" i jinak, jako rebelka, a s Táňou Vilhelmovou jako nerozlučná a neúnavná ozdoba divokých večírků. Teď, vdaná za divadelního režiséra Zdeňka Janáčka, natáčí filmy a užívá si roli matky, protože nejvíc ji baví ta "podivná osobnost, co přivedla na svět" - syn Bruno Fidelius. S Táňou jsou pořád nerozlučné, věnují se i charitě a předávají si mateřské zkušenosti, protože i Táňa Vilhelmová podlehla loni baby boomu celebrit a má syna Františka.

Aňa Geislerová by se ve třiceti mohla cítit na vzestupu kariéry a jako hvězda. "Budu vždycky ráda, když budu mít dobrou práci," řekla nedávno. Má-li film úspěch, je to podle ní skvělé, je tedy hvězda, která ale taky klidně tahá tašky s nákupem.