Článek
V čem se vaše nová deska liší od dva roky starého debutu Ideál?
Myslím si, že je melodičtější, na tom jsme si dali záležet. Také je samozřejmě vyspělejší a v textech jsme snad už konečně dali na srozuměnou, že to nejsou infantilní básničky pro holky.
Proč ten dojem máte?
Je v nich odraz toho, co se nám za poslední dva roky stalo. Kromě příjemných věcí nás potkala spousta špatností až tragédií. Doufám, že je to všechno pryč. Texty byly výzvou pro našeho zpěváka Czendu a věřím, že se setkají s odezvou. Stopy v duši je například písnička o tom, jak mu zemřela máma a on se s tím musel vypořádat. Na můj vkus je v textech řada složitých metafor, ale on to tak cítí.
Nepříjemnosti se vás nepustily. Před měsícem jste měli na cestě z koncertu v Ostravě havárii. Jste v pořádku?
Stalo se to u Frýdku-Místku. Jeli jsme poměrně rychle a zabloudili jsme. Paní před námi zazmatkovala, my trochu také a byli jsme v sobě. Na policii to vyhodnotili tak, že obě strany nesou stejnou vinu. Nás postihlo pár škrábanců, naražená žebra a rozbitá hlava, což bylo docela štěstí. Rozsekali jsme ovšem auto a ošklivě to odnesly kytary.
Producentem vašeho nového alba byl zkušený Yarda Helešic. Zachovali jste si tvrdý zvuk, což mohlo ve studiu vést k rozporům. Došlo k nim?
Pohoda, která na mě dýchla při vstupu do studia, byla naprosto nečekaná. Chci tím říct, že jsme nebyli v rozporu v názoru na tvrdost muziky. Helešic nám velmi pomohl po zvukové stránce, věděl, které pasáže by bez zásahu byly zavádějící a zkreslující. Věřili jsme mu.
V minulosti jste hovořili o rockové revoluci, kterou chcete rozpoutat. Podařilo se?
Revoluci se snažíme dělat pořád, chceme dát sílu a energii do činů, které padnou na úrodnou půdu. Loni jsme odehráli se skupinami Imodium a Cocotte Minute turné Rockový cirkus a mám strašnou radost, že ta myšlenka žije dál. Momentálně jedou turné pod stejným názvem Cocotte Minute a Elektrick Mann, na podzim chceme vyrazit i my. Nedávno jsme byli v Noci s Andělem, kde jsme měli vybírat klipy.
Kromě slovenských kapel jsme nehráli ani jeden zahraniční. Ze šedesáti klipů byla většina tuzemské výroby, protože chceme, aby lidi i média vzali na vědomí, že u nás jsou dobré skupiny, které hrají dobrou muziku.