Námět novinky na Primě není vůbec špatný a rozhodně není předem odsouzený vyblednout ve stínu barvitější Výměny manželek. A to přesto, že má už předem jasně danou šanci zasáhnout menší publikum: zatímco k Nově může usednout i divák, který je prostě jen zvědavý, jak to "vedou jinde". Chůva v akci bude patrně zajímat rodiče a z nich především ty, kterým jejich vlastní potomci taky přerůstají přes hlavu.

Všude na světě se najdou rozmazlení malí tyránci a děti, s nimiž si dospělí z mnoha důvodů nevědí rady, a v každé zemi jsou rodiny, které přivítají radu zkušených i za cenu, že svou bezmoc předvedou na televizní obrazovce miliónům spoluobčanů. Je jich dost od Spojených států, kde pořad Nanny 911 vznikl, přes další země, kde si televize koupily licenci - v Evropě pořad sledovali například diváci v Británii a ve Švédsku.

Jenže ve společnostech s většími sociálními i kulturními rozdíly, než je ta česká, se přirozeně najde víc odlišností ve způsobu života, o výchovných metodách ani nemluvě, což tamním dramaturgům může výrazně ulehčit postup: mají na výběr více domácností, které se zúčastní týdenního natáčení, a na obrazovku se může dostat pestřejší sestava divácky atraktivnějších situací.

Bezradnost scénáře

V Česku, kde se často kolísá mezi bezbřehou benevolencí a starým neosvědčeným páskem, není zdaleka tak velká ani různorodost kostlivců v domácích skříních. A protože repertoár všech malých zlobivců je přirozeně omezený, mohla by se česká verze pořadu, která má mít zatím čtrnáct dílů, díky tomu co nevidět utopit v monotónnosti.

Zachránit ji může kromě trojice chův, které za týden dokážou udělat z malého ďáblíka andílka, především dobrý scénář. Jenže právě na ten by si na Primě měli dát větší pozor. Chůvě v akci rozhodně neprospívá, když poněkolikáté nabízí divákům jeden a týž záběr a uměle vyrábí obraz "šíleného dítěte" manipulovaným sestřihem.

Stále dokola opakující se záběry s trucovitým ne!, bušením pěstičkami do podlahy nebo temperamentní pobíháním kolem stolu jen prozrazují bezradnost štábu z návštěvy v rodině: namísto aby kamera pobývala v bytě s chůvou co možná nejdiskrétněji, sledovala domácí dění a trpělivě si počkala na ty nejproblematičtější situace, spoléhá na sklon malých dětí předvádět návštěvám své nejlepší kousky a spokojí se s tím, že ukazuje jen z kontextu vystřižená gesta.

Konkurenční Výměna manželek je o něco důslednější a především publiku dění v domácnosti víc ukazuje a mnohem méně o něm mluví. Podstatou Chůvy v akci sice je, aby rodině poradila, ale diváci u televize musí vědět, co vlastně komentuje. Přesněji řečeno, měli by to předtím vidět, to je pro televizní pořad samozřejmost.

Je to škoda tím větší, že zkušené chůvy radí zatím opravdu dobře, a Prima tak nabídla pořad, který nežije z pouhého exhibicionismu a leckomu z diváků by mohl být i užitečný.