Co na jedné straně poškodí, může na druhé straně vrchovatou měrou posloužit. S nálepkou šokující a pronásledované prózy si Shanghai Baby našla nakladatele v devatenácti zemích, a v Japonsku její náklad dosáhl dokonce 200 tisíc výtisků.

Román vypráví příběh mladé spisovatelky, která se jednoho dne rozhodne proslavit: "Instinkt mi radil, že bych měla psát o Šanghaji na přelomu století.O téhle zábavymilovné metropoli, o bublinách štěstí, které z ní stoupají, a o vulgární, sentimentální a tajuplné atmosféře, která se dá najít v jejích zadních uličkách a průchodech."

Zpověď zhyčkané apolitické mladé ženy

Kniha zachycuje čas, během něhož hlavní hrdinka Coco pracuje na svém rukopisu. Především se však potýká s nejrůznějšími peripetiemi soukromého života. A jako by se právě na nich měla odvinout zpověď tohoto čínského dítěte svého věku. Dítěte zhýčkaného, apolitického a znuděného.

Coco se nechává živit svým impotentním přítelem Tchien Tchienem, respektive jeho matkou, která vlastní restauraci ve Španělsku. Resty v intimním životě dohání tajnými schůzkami s německým obchodníkem Markem. Coco miluje večírky u přátel, vernisáže a večeře v restauracích. Zvrat do jejího monotónního života přinese teprve Tchien Tchienova drogová závislost. Až nyní je Coco postavena před opravdový problém, musí absolvovat cestu na jih na čínský venkov a dovézt svého přítele zpátky do Šanghaje.

Obdiv západní kultury

Wei Hui se na stránkách Shanghai Baby přímo i nepřímo přiznává k obdivu k současné západní literatuře, potažmo celé kultuře. Jednotlivé kapitoly uvádí citáty známých autorů (převažují beatnici), písničkářů nebo moderních (módních) psychologů. Sama ústřední postava mladé spisovatelky se pak nadšeně vyjadřuje o tvorbě Henryho Millera či Milana Kundery. Také románoví hrdinové bez iluzí o společenském nebo snad vyšším řádu jako by prosákli do čínských reálií ze stránek evropské literární tradice. Jsou citově zjitření, nekonvenční, upřímní, ale i prázdní a sobečtí. Užívají si, nakupují a zbožňují filmy Quentina Tarantina.

Poučená Wei Hui své Shanghai Baby oblékla formálně do košilky moderní ženské pop literatury a úzkostlivě dbá na to, aby nechyběl žádný z jejich podstatných znaků. Svůj příběh důvěrně vypráví v první osobě, hlavní hrdinka ráda prozrazuje značky oblíbeného zboží, ať jde o cigarety, kalhotky nebo tampony, a po intelektuálsku tu a tam trousí jména některých filozofů nebo literátů.

Skandál v našich zeměpisných šířkách tenhle román, který jako by v sobě záměrně potlačoval vše původní a domácí, jistě nevyvolá.

Wei Hui: Shanghai Baby přeložila Petra Diestlerová, 285 stran, vydalo Motto