Deska Kale stojí na velmi propracovaných melancholických vícehlasech, ve kterých však sentiment nepřevládá natolik, aby posluchači připadaly unylé, jak tomu u jiných romských kapel často bývá.

Většina písniček plyne spíše v rychlejším nebo středním tempu, což je jen dobře. Vlastně jsou to vesměs vybrnkávačky a la Gypsy Kings a jednotný styl není porušen ani coververzí Slunečního hrobu od Radima Hladíka. Příjemný experiment, který snad nemůže urazit ani nejzarytější bigbeatové staromilce. Podobně předělaná Because od Beatles už není tak výrazná, ostatně trvá jen 1,5 minuty a na tak malém prostoru toho nelze mnoho udělat.       

Kale: Kale, Supraphon 2006