Bouře konvenuje se završením jedné etapy HaDivadla, protože autor v tomto svém textu z roku 1611účtoval již s vlastní minulostí, čistil dluhy pro čistý odchod (zemřel až 1616).

Brněnská inscenace je dílem režiséra Jana Nebeského, skladatele Martina Dohnala, jenž v ní také hraje, a Egona L. Tobiáše, autora textu, který vyšel z překladu Milana Lukeše. Jak novinářům líčil Dohnal, text je Bouři Tobiáš doplnil dalšími postavami i texty. Konkrétně použil Beckettův Konec hry, takže ústřední postava Prospera (Ján Sedal) má blíže k Beckettovi než k Shakespearovi. Zazní též citace z jiných her slavného alžbětince a část epištol sv. Pavla.

"Do výchozího textu se rastrem napojí texty, které se snoubí," říká Dohnal. Děj nekončí Shakespearem, nýbrž částí poémy Pustina anglického básníka T. S. Eliota. V Tobiášově jazyku uslyšíme podle Dohnala zvláštní přesmyčky, schizmata. "Bouře je podivná bizarní hra, čekejte různá překvapení," vzkazuje Dohnal divákům.

Připomeňme, že tento divadelník se po několika letech vrací z Prahy do Brna. Od srpna nastupuje jako dramaturg činohry Národního divadla Brno, spolu s Markem Pivovarem, jenž se vrací z Národního divadla Moravskoslezského v Ostravě.