Sharon Stoneová je odvážná. Jakákoliv žena, které velmi záhy bude padesát let a rozhodne se obnažovat v erotickém thrilleru, musí nutně být odvážná. Kromě toho, nechat se obsadit do hlavní role pokračování ZÁKLADNÍHO INSTINKTU je také dost odvaha (bez ohledu na to, jestli jsem hrál v prvním dílu), protože ZÁKLADNÍ INSTINKT dobré pokračování mít nemůže.

ZÁKLADNÍ INSTINKT byl přesně tak dlouhý, jak měl být. Pokud máme koukat na další dvě hodiny téhož, jsou to zbytečné dvě hodiny. Pokud máme koukat na dvě hodiny něčeho jiného, nebude to ZÁKLADNÍ INSTINKT. A jak tedy dopadl ZÁKLADNÍ INSTINKT 2, který má jiného režiséra, jiného scenáristu, odehrává se v jiném městě na jiném kontinentě a kromě Sharon Stoneové v něm hrají jiní herci?

Catherine Tramellová (Stoneová) žije v Londýně a právě spadla do řeky, kde se skoro utopila. V autě. S fotbalistou, se kterým při jízdě masturbovala. Psychiatr Michael Glass (David Morrissey) má zjistit, nakolik je Catherine příčetná a nebezpečná. Místo toho se ale zaplete do osidel vášně, také uvízne v její síti erotiky a smrtiztrácí kontrolu nad svým penisem. A podobné věci.

Pokud nechcete číst několik víceméně zbytečných odstavců, možná vám postačí sdělení, že ať se na to podíváme z jakéhokoliv úhlu, ZÁKLADNÍ INSTIKT 2 v žádném případě není dobrý film. Není ani "tak špatný, až je dobrý" (možná bohužel).

David Morrissey mi připomínal rozbředlou směs Edwarda Nortona a Matthewa Perryho, vypadá podstatně mladší než na svých skutečných 41 let a má ten nevděčný úděl, že musí hrát naprostého idiota. I kdybych nebyl psychiatr, musel bych být skutečně hodně ovládán svým penisem, abych sebou nechal manipulovat tak brutálně, jak Stoneová manipuluje s Morrisseyem.

Ostatní herci jsou naprosto nevýrazní a zbyteční (s výjimkou staršího doktora se strašlivým přízvukem, který vypadá jako nějaká parodie). Především ale přenesením z USA do Londýna došlo k tomu, že většina postav je více či méně "posh" (podobně jako Catherine) a tudíž mizí kontrast mezi elegantní Catherine a ostatními burany, který byl tak zábavný v prvním dílu.

Dějové zvraty jsou pochopitelně překombinované a nelogické, ale to není nějak výrazné mínus, v jedničce platilo víceméně totéž. A co se týče sexu - není ho bůhvíjak moc a není bůhvíjak vzrušující (i když jsem lépe vypadající padesátnici pravděpodobně neviděl). Vzrušující má být především to, jak sprostá slova Catherine ve svých "sofistikovaných" dialozích používá, ale taky to nijak dobře nefunguje.

Sharon Stoneová se velice snaží a v některých scénách je její Catherine správná slizká mrcha, která si svou slizkost opravdu užívá. Ale těch scén není mnoho a všechny části filmu, ve kterých se ona nevyskytuje, jsou totálně k ničemu. Škoda. Ale těžko se dalo čekat, že tu bude podstatně lepší.

Další příběh starší ženy se odehrává ve filmu PRIME. To je anglický i český název a je mi záhadou, proč nebyl nějak přeložen, protože pochybuji, že si pod tímto slovem nějaký Čech vybaví jeho správný český význam nebo aspoň výslovnost.

Starší ženou je v něm Uma Thurmanová (37 let, ale pořád sexy), která se zamiluje do chudého 23letého mladíka. Prostě normální láska včetně sexu, společného bydlení a všeho dalšího, co k tomu patří. Připadalo mi, že film velice dobře a realisticky vystihuje některé aspekty, vyplývající z toho, že spolu něco mají dva partneři výrazně rozdílného stáří (ne že bych s tím měl nějaké podstatné zkušenosti). Například když přítelkyně (stejně stará) řekne Umě "Máš ráda sex? Tak mu hlavně nekupuj to Nintendo, co chce k narozeninám."

Uma ve filmu navštěvuje psychiatričku (Meryl Streepová), která jí má pomoci vyrovnat se s faktem, že chodí s někým tak mladým. Vtip je v tom, že Umin milenec je Meryliným synem, což ani jedna z nich dlouho netuší. Pak se na to přijde a obě jsou samozřejmě "mírně vyvedeny z míry". Je to zvládnuto vtipně a s nadhledem, ale přesto se zdráhám označit PRIME za komedii. Na to je v něm příliš mnoho pravdy a příliš málo momentů, kdy se budete naplno smát.

Mírnou vadou na kráse je bohužel závěrečná třetina filmu, kdy se režisér a scenárista Ben Younger (RIZIKO) poněkud zbaběle uchýlí k nepravděpodobným dějovým zvratům, které známe z podstatně slabších romantických filmů, a oba hrdinové jsou najednou značně méně inteligentní, než byli v předchozí hodině filmu. Přesto ale doporučuji!

MATCH POINT - HRA OSUDU je nejnovější film Woodyho Allena (který napsal a režíroval, ale nehraje v něm) a uvidíme v něm, jak nebezpečné je pro mladého Brita ze středních vrstev (Jonathan Rhys Meyers), provdaného za dobře zaopatřenou Britku, zahýbat manželce s mladou krásnou Američanskou (Scarlett Johanssonová).

Když se tak ohlížím zpět na tvorbu Woodyho Allena, musím konstatovat, že většina jeho filmů mě nezaujala a některé mě dokonce značne iritovaly. Kupodivu, u MATCH POINTU jsem měl stejné pocity, přestože tento film stylově nepřipomíná většinu předchozích mistrových děl.

Zápletku jsem poměrně vyčerpávajícím způsobem vysvětlil o dva odstavce výše a jediné, co chybí dodat, je fakt, že když posléze hrdina dostane Scarlett do jiného stavu a rozhodne se svou komplikovanou situaci radikálně řešit, film divákovi připraví zvrat osudu, ze kterého bych možná byl nadšený, kdyby ho použil Michael Bay nebo Peter Hyams (protože bych to od těchto pánů, resp. od jejich scenáristů nečekal), ale ve filmu Woodyho Allena, nominovaném na Oscara za scénář, jsem se pouze divil stylem "To jsem opravdu musel skoro dvě hodiny koukat na tuhle předvídatelnou historku jenom kvůli téhle pseudopointě?"

A jsem upřímně přesvědčen o tom, že kdyby Allenovi fanoušci viděli MATCH POINT a netušili, že jde o mistrovo dílo, odsoudili by ho jako tuctový nudný britský televizní sociologický thriller (se slušně řemeslným scénářem a dobrými herci), snažící se vydávat za něco významnějšího a chytřejšího, než doopravdy je.

Ale je také možné, že mám nějaký hluboko zakořeněný problém s Allenovými filmy, protože jsem v průběhu novinářské projekce v nabitém sále byl nejednou překvapen rozjařenými reakcemi některých diváků při scénách, ve kterých jsem neshledával naprosto nic výjimečného/zábavného/satirického a zcela upřímně jsem neměl tušení v čem mělo být to dialogové nebo vizuální kouzlo, které v publiku zrovna v daný okamžik vzbudilo onu rozjařenost.

Osobně bych byl rád, kdyby Woody Allen dostal nějakou významnou cenu za celoživotní dílo a potom umřel, protože si z většiny jeho filmů odnáším pocit promarněného času. Ale svět se nemůže vždycky točit podle mých představ...

A abyste si nemysleli, že mám něco proti neakčním artfilmům, musím zmínit JÁ A TY A VŠICHNI OSTATNÍ. Jde o totálně nekomerční záležitost neznámé režisérky, ve které uvidíte bizarní minipříběhy podivných rozervaných lidiček (neznámí herci), chovajících se naprosto nelogicky za doprovodu minimalistické hudby. Ale narozdíl třeba od KACHNÍ SEZÓNY se mi tohle dílko velmi líbilo, je v něm suprový nový internetový smajlík. Jeho tempo sice není bůhvíjak rychlé, ale většina těch příběhů má nápad a pointy! A ve filmu je také jedna hodně stará zamilovaná žena.

Premiéry týdne

O DOBĚ LEDOVÉ 2 jsem psal minule (je vhodná především pro malé caparty), palestinský oscarový RÁJ HNED TEĎ a německé drama DEVÁTÝ DEN jsem neviděl a francouzské milostné drama ŽENA MÉHO MUŽE jsem viděl před mnoha a mnoha měsíci (premiéra byla odložena) a přiznám se, že už si moc nepamatuji o čem to bylo, natož jak na mě zapůsobilo. Rozhodně to nebylo nijak extrémně dobré nebo extrémně špatné.

Ve zkratce...

Nový teaser na velkofilm o největším americkém superhrdinovi je tady.

Trocha matematiky: Počítačová hra Bloodrayne 2 stojí 30 dolarů. Čerstvé DVD s filmem BLOODRAYNE, u kterého je přibalena hra Bloodrayne 2, stojí 20 dolarů. Obávám se, že to něco vypovídá o hodnotě filmů Uwe Bolla.

Na stránce filmové adaptace videohry SILENT HILL jsou ke stažení opravdu fajnové plakáty, wallpapery a ikony.

Již koncem tohoto měsíce se v našich obchodech vůbec poprvé oficiálně objeví DVD s mnoho let starým filmem TIM BURTON'S NIGHTMARE BEFORE CHRISTMAS (pod českým názvem UKRADENÉ VÁNOCE). Tento film musí každý z vás vidět, okamžitě a bez výjimek! Děkuji za pozornost.