Hlavní obsah

Nils Peter Molvaer spojil jazz s taneční hudbou

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

V pondělí vystoupí v pražském Paláci Akropolis norský trumpetista Nils Peter Molvaer (1960), který patří k průkopníkům fúze jazzu s elektronickou taneční hudbou. Ve svých skladbách používá rytmů house nebo breakbeatu a občas míří i do oblasti ambientu. Futuristické pojetí komorního jazzu nabídlo už debutové album Khmer z roku 1998 vydané u přední mnichovské společnosti ECM. Svoje pojetí fúze rozvíjel na dalších deskách. Každá přitom vyšla i v remixové verzi. V Praze ho doprovodí hráč na klávesy Erik Honoré, Jan Bang, který má na starosti computery a samply a  DJ Strangefruit.

Článek

Proč jste začal používat taneční rytmy?

Pro mě je kontrast důležitý ve všech polohách hudby, zkouším je a používám ty, které působí přirozeně. Vždy jsem měl rád minimalistické taneční groovy F. X. Maritzia, Jeffa Millse i ty, které čas od času vytvářel Matthew Herbert. Podobné jsou i v africké hudbě, zejména v severoafrické. Jen ke spojení taneční rytmy bych podotkl bych ze každý rytmus je taneční, protože na každý jde tančit.

Jak tyto rytmy vytváříte na koncertech?

Vznikají ze směsi živého hraní, DJingu a rytmů z počítače. Používáme program Ableton Live, který je velmi pružný, neboť byl vymyšlen pro koncerty. Budeme hrát především hudbu z mého posledního alba ER a možná také nějaký zcela nový materiál.

Proč necháváte své skladby remixovat?

Remixy mohou být inspirací. Obvykle se ptám remixérů, kterou píseň by chtěli remixovat, pošlu jim ji v nesmíchané podobě, v níž jsou jednotlivé nástroje na samostatných stopách, takže výsledek může být velmi odlišný od originálu, což mi ukazuje nové možnosti, jak k písni přistoupit na koncertech. Nikdy však sám nevstupuji do tvůrčího procesu remixéra, nechám ho, aby si sám vybral píseň a udělal s ní, co uzná za vhodné.

Považujete se stále za jazzmana?

Nepovažuji se za jazzového muzikanta, jsem hudebník, který improvizuje, ale ne na tradičním afroamerickém základu, z něhož vyšel jazz. Improvizace může vycházet z basové linky, z hluků i z toho, co přinášejí další muzikanti. Pokud jde o budoucnost jazzu, bude se vyvíjet různými směry, i tímto, současně se ale vydá i mnohem konzervativnější směry, jak tomu bylo vždycky.

Reklama

Výběr článků

Načítám