Přestože v práci Kafka trpěl, vykonával své povolání velmi svědomitě. Po dobu čtrnácti let byl úředníkem Dělnické úrazové pojišťovny pro České království v Praze, kde pracoval až do svého předčasného penzionování v roce 1922. O dva roky později podlehl tuberkulóze.

Podniky, které měl na starosti, poctivě objížděl a dokumentoval. Výstava mapuje jeho cesty do velkých kamenolomů a továren na severu Čech, specializovaných na textilní, sklářskou a strojní výrobu.

Pořadatelé věří, že poznáním jedné oblasti Kafkova života diváci získají věcnější pohled na známé texty V kárném táboře, Proces, Nezvěstný, Ortel či Proměna a budou je číst novým způsobem. Zaměstnání úředníka bylo jedním ze zdrojů Kafkova psaní a monotónní a ubíjející činnost měla vliv na jeho texty, jež jsou podobenstvím o systému potlačujícím svobodnou vůli člověka. Zásadní aspekt, z něhož Kafka pohlížel na svou práci, byl "tlak" hodin v kanceláři, hledění na hodinky, jimž se přičítá všechen účinek, poslední minuta pracovní doby jako můstek k radosti. Tyto metafory se později objevovaly i v jeho dopisech.