A to si nakladatel Viktor Stoilov zadal hned z počátku dvě omezení: jednak se zaměřil výhradně na české tvůrce, jednak odmítl barvu - dodnes vydaných jedenadvacet svazků čtvercového formátu, s průvodní, asi patnáctistránkovou studií, tedy čtenáře, respektive diváky především vtahuje do minulosti.

Hned první titul věnovaný fotografickému dílu avantgardního filmaře Alexandra Hackenschmieda (1907-2004) ukázal jeden směr, kterým se edice dodnes ubírá: následovaly zastávky u milníků Štyrský, Teige, Rössler, Funke, Medková a naposledy Wiškovský, tedy u tvůrců spjatých především s meziválečnými, ale i poválečnými funkcionalistickými a surrealistickými proudy v umění. Druhou linii, řekněme reportážní nebo dokumentující, ve Fototorstu zastupují Lukas, Chochola, Koudelka, Kratochvíl, Kolář, Holomíček nebo Cudlín.

Fototorst ale nesází jen na slavná jména, také objevuje: mimo jiné přípravné snímky secesního malíře Alfonse Muchy, mnohostranný experiment Iva Přečka, zázračně zachráněný zlomek archivu Jana Langhanse nebo živel ve snímcích cikánských vesnic od Evy Davidové.

Další objevy přibudou co nevidět: edice jednak nabídne ukázku z díla impresionisticko-secesního krajináře a portrétisty Josefa Binka (1879-1960), jednak průřez volnou tvorbou fotografa módy a celebrit Dušana Šimánka (1948) - jeho monografie bude první barevný titul v historii edice. Do konce letošního roku pak přijdou na řadu ještě František Drtikol, Iren Stehli a fotografická hvězda loňského roku, autodidakt a něžný voyeur z moravského Kyjova, letos osmdesátiletý Miroslav Tichý.