Od roku 1994 vydává alba se silným elektrometalovým náhledem. Přes coververzi skladby skupiny Eurythmics, Sweet Dreams (Are Made Of This) z alba Smells Like Children (1995), se dostal do první rockové ligy. Přestože nikdy poté nebyl schopen vytvořit alespoň srovnatelně silnou melodii, udržel se na vrcholu do současné doby.

Manson se opakuje

Úkol nejbližších dnů je ovšem těžký, přetěžký. S novinkovým diskem The Golden Age Of Grotesque by měl svou pozici uhájit. Činí tak v době, kdy se světová hudební scéna odklání od experimentů a směřuje k pevné struktuře tradiční písničky. Proti úspěchu jeho nynějších snah hovoří také skutečnost, že se na předešlých osmi počinech nápadově vyčerpal a s novinkou na první poslech opakuje zaříkávací formulku zašlých časů.

Jako tradičně moduluje svůj hlas do nepřirozené polohy. Ta mu umožňuje zvýraznit například naléhavost či zoufalství, témata pro jeho skladby obvyklá. Současně vyniká snaha obarvit album přijímáním dalších hudebních vlivů. Na jejich rozkrytí je třeba odbourat si v hlavě vyznění novinky jako celku. Vyžaduje to objevit kouzlo konkrétního nápadu a také zapojit do hry vlastní představivost.

Snaha o pestrost

Singlová skladba mOBSCENE by za těch okolností mohla být zajímavá popová písnička i s tím cíleně zařazeným dětským sborem. Doll-Dagga-Buzz-Buzz Ziggety-Zag by dobře fungovala jako kompozice pro bigbandové těleso v celé jeho monstróznosti a ze Slutgarden zase kape tradiční punk rock. Jak ale bylo řečeno, Manson to všechno ukryl pod pláštík vlastního zvukového (cíleně pokřiveného) já.

Při takovém přístupu drží deska pevně pohromadě a vytváří svérázný celek. Přispívá k tomu také textová náplň. Je o obyčejných i různě pohmožděných vztazích a nabízí tu a tam neanglické slovo.

"Je to proto, aby nová deska působila dojmem, že ji stvořilo dítě nebo blázen. Je to čistý a nevinný proud energie, přitom velmi osobní. Mnoho lidí se ve svém životě snaží zapomenout na dětství. Já se v poslední době pokusil zapomenout na svou dospělost," tvrdí Marilyn Manson.

Obludárium od potrhlého cvoka

Vyzdvihněme vynikající zvuk kolekce i dobrý záměr vyvolávat jednotlivými písněmi evokace nepohody a sychravého počasí. Z písní na The Golden Age Of Grotesque chvílemi mrazí a chvílemi jsou k smíchu. Připadnete si jako při prohlídce obludária, jenom si k těm názvukům představte kulhavé cirkusové děvče či klauna s nabitou pistolí pod sakem. Principál Marilyn Manson a celá jeho stejnojmenná povedená skupina jsou tak trochu cvoci. Jaké může tedy být jejich album?

Marilyn Manson: The Golden Age Of Grotesque, Universal Music, 61:31