K jubileu připravilo newyorské Metropolitní muzeum a pařížské Muzeum Louvre unikátní výstavu kreseb, které představují nejvýznamnější sondu do mistrova světa umění i technických vynálezů. Premiéru měla expozice v zimě v New Yorku, nyní ji od minulého pátku hostí v repríze Paříž.

Unikáty, které uvidíte jednou za život

Diváci tu najdou 130 Leonardových kreseb a 12 vzácných rukopisů. Kresby jsou zapůjčeny z muzeí z celého světa, rukopisy pocházejí z knihovny Institutu de France a jsou pro veřejnost k vidění po více než půl století.

Exponáty organizátoři tematicky rozdělili do 14 sekcí. Velkou část z nich představují studie k důležitým malbám, zejména k Madoně Benois, k nedokončenému Klanění tří králů, k Madoně ve skalách, ke Svaté Anně s Marií a Kristem a ke zničené florentské fresce Bitva u Anghiari.

Dále tu jsou přípravné skici k nerealizované soše jezdeckého pomníku pro Milán a k řadě technických vynálezů, zejména ke zbraním, u nichž umělce nejvíce zajímal problém aktivní obrany. Zvláštní oddíl tvoří groteskní hlavy, zobrazující deformované lidské tváře. Ve své době byly často napodobovány a zřejmě se jejich kopiemi nechal inspirovat i předchůdce všech surrealistů Hieronymus Bosch. Mistrovy vzácné originály doplňují díla jeho žáků, vrstevníků a napodobitelů.

Pečlivě připravená velká událost

Mezi prvními návštěvníky pařížské výstavy byl i profesor dějin umění František Dvořák, známý ze současného televizního seriálu o Karlově mostě, který do Paříže přijel s Uměleckým klubem. "Miluji Leonarda od mládí a viděl jsem několik jeho různých výstav. Tato mi připadá velmi zajímavá a skvěle připravená. Nabízí unikáty, které pohromadě uvidíte třeba jen jednou za život, protože kresby se často nevystavují a jsou kvůli ochraně přístupné jen pro specialisty v depozitářích," řekl Dvořák Právu.

Pro Louvre, který vlastní největší kolekci Leonardových obrazů na světě, jde o velkou událost, na kterou se zde pečlivě připravili. Na výstavu se vstupuje zvláštním vchodem a každou hodinu do sálů vpouštějí jen pět set zájemců, takže se očekávají obrovské fronty. Kdo však přišel už minulý pátek a sobotu, dostal se ke kresbám bez mnohahodinového stání. Francouzi totiž využili prodlouženého víkendu spojeného s volnem 8. května, a Paříž tak okupovali jen turisté, které z Leonarda tradičně zajímala pouze Mona Lisa, jež zůstala ve stálé expozici Louvru - v oddělení italské malby.

Věda převládla nad uměním

Kresby však představuji rovnocenný mistrův tvůrčí odkaz a jsou stejně cenné jako obrazy. Umělec totiž navzdory své pověsti zas až tak moc nemaloval, či lépe řečeno - neustále se něčím rozptyloval.

Souviselo to s jeho zvláštní náturou. Někdo si u něj objednal portrét. On začal malovat oko a okamžitě ho zajímalo, jak je tento orgán funguje, jak je uzpůsoben k tomu, že člověk díky němu vidí. A tak bádal a bádal. Prováděl četná anatomická zkoumání a vše si pracně kreslil. Zákazník si po měsících čekání zpravidla našel raději jiného výtvarníka. Ostatně samotného Leonarda, když už vyřešil tajemství oka, nějaká banální podobizna dál nezajímala. Řada výtvarných nápadů proto zůstávala jen v drobných skicách.

Obrazu se vládkyně nedočkala

Ovšem některé kresby jsou rozměry obrovské a vypadají působivěji než hotové malby. Slavný je třeba londýnský karton ke sv. Anně, který však Angličané do Paříže nepůjčili. K ozdobám výstavy nicméně patří velký portrét Isabelly dˇEste - tato kresba, která bývá málokdy vystavovaná, je v Louvru přímo konkurentkou Mony Lisy. Uměnímilovná mantovská vládkyně Isabella chtěla od Leonarda získat i obraz, ale nikdy se jí to nepodařilo. Její vyslanec Pietro da Novellaro jí v dopisech jen smutně oznamoval, že padesátiletý umělec se zabývá jen matematikou a geometrií a portréty za něj malují jen jeho žáci, jejichž práci mistr jen tu a tam koriguje.

Věda převládla nad malířstvím. Leonardo tehdy v Itálii putoval od jednoho města ke druhému. Chvíli byl v Benátkách, pak zas ve Florencii, delší dobu znovu v Miláně nebo Římě, pak zas krátce v Parmě. Klid nalezl až ve Francii: král František I. mu věnoval malý palác Cloux, který je dnes součástí městečka Amboise a jenž bývá atrakcí při turistických cestách po zámcích na Loiře. Panovník neměl jiné přání, než aby se tu uctívaný génius cítil dobře a mohli si spolu čas od času pohovořit.

Leonardo zřejmě už nic velkého nevytvořil, nicméně protože neměl dědice, dostala se velká část jeho díla právě do francouzských sbírek. Nyní mohou návštěvníci Louvru vidět tento unikátní kulturní odkaz kompletní, a navíc doplněný o desítky a desítky dalších prací přivezených do Paříže z největších muzeí Evropy a Ameriky.

Leonardo da Vinci: Kresby a rukopisy

Muzeum Louvre, 9. května-14. července, otevřeno denně kromě úterý od 9 do 21.30 hodin, ve čtvrtek a v neděli otevřeno jen do 17.30; zvláštní vstupné 7 eur (v kombinaci se vstupenkou do celého Louvru 11,5 eura), mládež do 18 let volný vstup.