Na pultech knihkupectví si tak mohli Češi koupit například titul Hitlerova válka, v němž Irving tvrdil, že Hitler neřídil vraždění Židů za druhé světové války, spíše to byla černá práce Heinricha Himmlera a Josepha Goebbelse.

Irving býval v 70. letech nejjasnější hvězdou mezi mladými historiky, badatelem schopným nalézt i ta nejzapadlejší svědectví, brilantním lingvistou i prvotřídním vypravěčem. Nyní sedí v cele ve Vídni a hrozí mu za šíření takzvané osvětimské lži neboli popírání holocaustu až deset let vězení.

Rodák z anglického Huttonu (24. března 1938) nedostudoval na Londýnské univerzitě přírodní vědy a poté pracoval rok v Porúří u koncernu Thyssen. Naučil se zde mimo jiné perfektně německy. Začal se zajímat o německé soudobé dějiny a na toto téma také v letech 1959 až 1961 publikoval v Británii řadu článků.

Bombardování Drážďan byl "masakr"

V roce 1963 Irvingovi vyšla první kniha Zničení Drážďan, v níž popsal nálet spojenců na saskou metropoli jako "nejhorší masakr v evropské historii". Získal peníze i kredit některých historiků.

Irving kvůli svým závěrům v Hitlerově válce, kdy glorifkoval počáteční německé válečné úspěchy, musel čelit i nenávistným útokům proti vlastní osobě. Holocaust v té době ještě nepopíral.

K tezi, že "plynové komory neexistovaly a šest milionů Židů nezemřelo", dospěl až někdy koncem 80. let. "Holocaust je dobře financovaná a neuvěřitelně úspěšná reklamní kampaň!" prohlásil v roce 1988. Tím se definitivně oddělil od seriózního proudu historiků a časem i nakladatelů, obdivně mu naopak naslouchají neonacisté. Některé země mu zakázaly vstup na své území.

Nenapravitelný skandalista se označuje za reprezentanta "skutečné historie" a bojovníka za svobodu projevu. Kritické poznámky na svou adresu považuje za "lži".