Šifra mistra Leonarda totiž vzbudila zájem lidí o historii i prazáklady křesťanství. Diskusi vyvolalo Brownovo dobrodružné líčení konce Ježíše Krista, jehož údajná manželka Máří Magdaléna po jeho ukřižování odešla do Galie (dnešní Francie), kde porodila dceru Sáru, jež je po její linii z královského rodu.

Barta D. Ehrmana, vedoucího katedry religonistiky na Severokarolinské univerzitě v Chapel Hill, přiměla k polemice Brownova slova: "Veškeré popisy uměleckých děl, architektury, písemných zápisů a tajných rituálů v tomto románu přesně odpovídají skutečnosti."

V žádném z kanonických textů se totiž nevyskytují zmínky o Ježíšově manželství nebo o jeho manželce. Příležitostí bylo podle něj dost, navíc ženy hrály v raném křesťanství velkou úlohu, takže nebyl důvod to nezmínit.

Ehrman v knize Šifra mistra Leonarda, pravda a smyšlenky připomíná, že Máří Magdalena přišla podle svědectví evangelií spolu s dalšími ženami s Ježíšem do Jeruzaléma v posledním týdnu jeho života a byla prý opravdu přítomna jeho ukřižování a uložení do hrobu. Evangelium Petrovo se zmiňuje o tom, že právě ona objevila Ježíšův prázdný hrob a dozvěděla se, že z něj byl již vyzdvižen. Patří tak mezi první svědky vzkříšení.

K diskusím inspirují i "šifry" na obrazech Leonarda da Vinciho, které tam najde literární postava prof. Roberta Langdona. "Linka obzoru" nalevo od jeho Mony Lisy je "o poznání níž než na pravé straně". Langdon v románu tvrdí, že touto "záměrnou lstí" vzdává da Vinci hold "ženskému principu". "Tím, že na levé straně sníží horizont, dosáhl toho, že Mona Lisa vypadá zleva daleko větší než zprava". Podle velmi dávné tradice je totiž "levá strana ženská, pravá mužská".

Převorství sionské, jehož měl být da Vinci velmistrem, je čirou Brownovou fikcí, říkají francouzští autoři Marie-France Etchegoinová a Frédéric Lenoir v knize Pátrání po Šifře mistra Leonarda.

Zaznamenali však, že jistý Pierre Planchard oznámil 25. června 1956 na prefektuře v departementu horní Savojsko založení spolku tohoto jména. Takže neexistuje od dávných dob ani s ním nejsou spojeni lidé jako da Vinci. Převorství sionské bylo založeno jako sdružení pro studium a vzájemnou pomoc členů. Ve stanovách však má zkratku C.I.R.C.U.I.T., což značí Nezávislé a tradiční rytířstvo katolické instituce a řehole. Další důvod k dohadům.

Společné oběma knihám je, že neosočují Dana Browna: jeho román ctí jako literární fikci. S vědomím, že Šifra mistra Leonarda je vlastně takový Harry Potter pro dospělé, však připomínají fakta o počátcích křesťanství.

Marie-France Etchegoinová, Frédéric Lenoir: Pátrání po Šifře mistra Leonarda, Albatros Plus, přeložila Martina Janošková, 212 stran

Bart D. Ehrman: Šifra mistra Leonarda, pravda a smyšlenky,

Knižní klub, přeložili Pavla a Matouš Iblovi, 240 stran