Už to, že Český rozhlas chce hrát pro mladé, by mohlo být terčem ironických poznámek, jež by se nemusely vztahovat jen k datu zahájení vysílání v pátek třináctého, či komentářů, jak dlouho trvalo veřejnoprávnímu kolosu, než si všiml, že existují i mladí posluchači. Mohlo se stát, že by také mladým mezi 15 a 25 lety nabízel několik desítek prověřených hitů, které dokola omílají na Radiožurnálu, či sáhl ještě hlouběji do minulosti tuzemské pop music jako na stanici Praha.

V tomto bodě však ČRo příjemně překvapil, i když se Rádio Wave zejména přes den drží mainstreamu. Stanice nabízí hodně hip-hopu a r‘n‘b, přičemž oblíbenou interpretkou je Missy Elliot. Místo dostává i post rock, vedle Coldplay zní i islandští Sigur Rós. Přes den však chybí pár stylově vyhraněnějších tracků.

Širší stylovou nabídku přinášejí až večerní pořady, snažící se pokrývat aktuální trendy - ska, rock, emocore nebo dub. Celkem slibné, otázkou ovšem je, jak dlouho vydrží tvůrci těchto pořadů s dechem, aby neupadli do šedi a v programu se neobjevilo více vycpávek v podobě převzaté dvouhodinové hitparády slovenského FM Rádia.

Ladění zbylých pořadů je celkem jasné - přinášejí zprávy z filmu, hudby, módy a sportu, což oslovovanou věkovou skupinu zajímá. Zatímco povídání o Dakaru se povedlo, sobotní FashionPoint byl šitý horkou jehlou: Vydat se z budovy rozhlasu do nepříliš vzdáleného butiku a zkritizovat laxní prodavačky a nenápaditou výlohu skutečně není objevné. Slabé je také zpravodajství, které nevyužívá možností ČRo.

Rozjezd má Radio Wave slibný, ovšem ČRo se musí utkat s řadou konkurentů. Výhodou je zázemí stanice a to, že hudbu neruší reklamy. Zatím však chybí větší kontakt s posluchači, jenž je typický třeba pro Radio Beat nebo Radio 1, které si vydobylo za léta existence kultovní status. A ten hraje u věkové skupiny zaměřené na ikony velkou roli. A to, že na některých místech hlavního města se nedá naladit mu body také nepřidává.