"Vůbec mě nenapadlo, že by čeští diváci mohli mít jazykový problém. Ale když jsem se s tím názorem setkal, uvědomil jsem si, že už je to opravdu pár let, co byla slovenština běžnou součástí našeho života. Zkušební projekce naštěstí ukázaly, že i mladí lidé filmu bez potíží rozumějí," řekl po novinářské projekci distributor filmu Petr Koliha, pro něhož je tento film startovním v nové distribuční společnosti Kinofa.

Ta chce do kin uvádět především filmy ze zlínského Festivalu filmů pro děti a mládež, jehož je Koliha ředitelem a na němž byl snímek O dvě slabiky pozadu oceněn. Film vypráví příběh někdejší dětské hvězdy, nyní mladé ženy, která trvale nestíhá: je velmi obsazovanou herečkou v dabingu, má přátele, ctitele i milence, chce studovat, vydělávat, nezanedbávat svou maďarskou babičku, prožít velkou lásku, nadýchat se atmosféry vysněné Paříže.

Chce zkrátka všechno a hned, takže pořádně nezvládá nic. Než si ale uvědomí tuhle příčinnou souvislost, musí doslova proběhnout uličkou nálezů a ztrát. "Často se mě ptají, kolik je v tom autobiografie," řekla novinářům debutující režisérka. "Základ je z mého života, ty nejabsurdnější historky jsou dokonce nejpravdivější, ale pak je tam mnoho vymyšleného tak, aby z toho byl příběh," dodala Šulajová, která napsala scénář jako svou absolventskou práci na Vysoké škole múzických umění v Bratislavě.

Byla tehdy zhruba ve věku své hrdinky. "Vůbec mě ale nenapadlo, že by z toho někdy mohl vzniknout film, natož že bych ho režírovala," přiznala Katarína a mladší Zuzana k tomu dodala: "Trávila jsem s tím filmem mnohem víc času než se kterýmkoli jiným. Nejvíc jsme toho probíraly před natáčením, pak už bylo vlastně všechno jasné. Ale stejně - týkalo se mě mnohem víc věcí, o kterých při jiné práci ani nevím. Například rozpočet, jestli máme kameru, zkrátka byla jsem do celé výroby víc vtažená. V rodině to jinak nejde," řekla Právu.

V závěru filmu se hrdinka na chodbě dabingového studia setkává se slavným slovenským režisérem Martinem Hollým. "I to je autobiografický prvek, k panu Hollému jsem měla prakticky stejný vztah jako filmová Zuza. On nakonec opravdu pracoval v dabingu, já jsem byla dabingová herečka a společně jsme snili o tom, že od toho utečeme a budeme točit krásné filmy. Bohužel se nedožil ani premiéry toho mého," povzdychla si starší z dcer známého slovenského scenáristy Ondřeje Šulaje (Zahrada, Čert ví proč).

O jeho postoji k její práci pak prozradila: "Otec nejradši nemluví do ničeho, protože ví, jak je tvorba citlivá věc. Ale když si mu postěžuji, má na to dvě odpovědi: "Věděla jsi, do čeho jdeš" a "Vidíš, a bude to ještě horší", dodala s úsměvem Šulajová.