Článek
Titul Zlatá hlava - ášetkového formátu, s nepříliš vzhlednou obálkou a odbytou sazbou - je ovšem k dostání jen ve vybraných knihkupectvích, neboť vychází v nákladu pouhých tří set výtisků.
Mongolsko v krásné literatuře - to je dneska především Petra Hůlová a její tři roky starý prozaický debut Paměť mojí babičce, rozkvetlá rodinná sága, vyprávěná pěticí žen různých generací. Topol je ve Zlaté hlavě úplně jiný: Jeho příběh, vyslechnutý na městské periferii od starce s vypíchnutýma očima, má jen jednoho hrdinu, mongolského kluka dospívajícího v sovětizované zemi, kterého si sice zprvu oblíbí sám Stalin, avšak vzápětí s ním osud smýkne do tmy zapomnění.
Nervní, zbrklý, chaotický styl, kterým Topol historku vypráví, připomíná jakousi delirantní reportáž, která se apokalyptickou náladou i v různých motivech nepodobá ani tak letošní novince, jako spíš románu Sestra - ostatně to byl důvod, proč autor knihu Mongolský vlk nedokončil.
Zlatá hlava je živočišný text: Topol má dar vykreslit situaci i člověka natolik plasticky, že ze stránek vyvstává, že jej vidíme, slyšíme, cítíme, že se čtenáře skoro dotýká. Což je kvalita, která s postupujícími roky v Topolově psaní spíš ustupuje do pozadí ve prospěch univerzální obroušenosti hran, ukáznění textu.
A ještě jedna věc stojí v souvislosti se Zlatou hlavou za zmínku: Redakci knížky provedl Jaromír Slomek, což kritika nabádalo k ostražitému čtení. A skutečně: Na víc než deseti místech najdeme chybějící čárky, neshodu podmětu s přísudkem, překlepy či špatné dělení slov - při maximálních nárocích, jaké pan Slomek klade na texty druhých, je tohle skóre pro něj důvod minimálně k rituální sebevraždě.
Jáchym Topol: Zlatá hlava
7. svazek edice Mimochodem, In život, 64 strany, cena 70 Kč