"Jen rrračte vstoupit, nerrračte se bát! Dneska se v pekle neláteří, Belzebub bude vás mít rád. Dnes je Den otevřených dveří!" napsal básník František Novotný v čarokrásné knize Kdyby čert na koze jezdil, kterou proměnil v obrazovou publikaci obrázky pekelníků, ježibab, králů, čertů a čertíků právě malíř Karel Franta. A vydal Ostrov.

"S našimi čerty je spíš sranda! A takové aby jinde ve světě pohledal. Navléknou si, schválně či omylem, kabát lidských osudů a najednou nevědí, kde jim v nich rohatá hlava stojí," napsal v knize Zdeněk Mahler. Jsou tu i laskavé pohádky J. Š. Kubína, Jana Wericha, Václava Čtvrtka, Ondřeje Suchého nebo Jiřího Stegbauera. František Novotný pak prochází celou abecedou, která má čertí růžky na každém písmenku.

Staré pověsti moderním jazykem

Nejstarší legendy o kněžně Libuši a Přemyslovi v mnohém připomínají pohádkové příběhy. Známe je z podání Aloise Jiráska. Do nového kabátu moderního českého jazyka nyní Staré pověsti české a moravské oblékla spisovatelka Alena Ježková.

Se znalostí řady historických knih se znovu vrátila k příběhům, "které nikomu nepatří, a přesto jsou pořád navlečené na šňůrce lidské paměti. Náhrdelník z lásky a statečnosti, smutku, odvahy a naděje těch, kteří žili před námi, dnes ale leží zapomenuty, stranou od našeho života". Albatros vyzval k ilustrování Renátu Fučíkovou. Její obrázky učinily z vyprávění o Horymírovi, Svatoplukovi, Bořivojovi nebo "králi" Ječmínkovi knižní klenot.

K pohádkovým příběhům mají blízko i klukovská dobrodružství Ivana, Vojty, dívky Ingy a mnoha dalších kamarádů z knihy Jiřího Stránského Perlorodky (Meander). Jsou z reálného světa, poloviny sedmdesátých let minulého století, kdy si kluci (a nakonec i dospělí) museli na zapřenou pořádat skautský tábor. Jenomže se řídili zásadou malého Prince: "Správně vidíme jen srdcem."

Nebýt předmluvy, nikdo by nepoznal, že celý příběh psal svému tehdy třináctiletému synovi, když byl opět ve vězení. Ilustracemi knihu doprovodil Matěj Forman.