Hlavní obsah

První film příštího roku vznikl podle hry Život s plácačkou, nádražáky a vlaky

Právo, Věra Míšková
PRAHA

Film podle velmi úspěšné divadelní hry Reného Levinského Ještě žiju s věšákem, čepicí a plácačkou natočili jako svůj celovečerní hraný debut režiséři Pavel Göbl a Roman Švejda, na scénáři s nimi spolupracoval Levinski. V názvu jen přehodili plácačku a čepici, zato hrdiny vyslali z divadelních prken přímo na trať.

Článek

"Pan Levinski, který učí ve Freiburgu a hru napsal pod pseudonymem Samuel Königgratz, k nám přistupoval jako zkušený pedagog k žákům," přiznal na setkání po novinářské projekci Göbl a dodal: "Popravdě řečeno mínil, že se ta látka pro film moc nehodí, protože není o ničem, nic se tam nestane a nemá hlavní postavu. Ale my jsme si říkali, že právě v tom je třeba dokonalá a on nám nakonec nebránil."

Oba tvůrci nejdřív napsali asi pětihodinový film a pak postupně vyhazovali. Právě v tom jim prý autor předlohy nejvíc pomáhal a jak oba přiznávají, jsou rádi, že ho poslouchali. Nakonec zůstalo rovných devadesát minut.

Suchá komedie

"Chtěli jsme natočit film o normálních lidech, nechtěli jsme stvořit nějaké z prstu vycucané dramatické postavy," tvrdí o své "suché komedii o nádražácích" režiséři, kteří se na place dělili většinou tak, že se Göbl věnoval práci s herci a Švejda vizuální a výtvarné složce filmu. Do hlavních rolí obsadili herce Jaroslava Duška, Igora Chmelu, Romana Slováka či Petru Boekovou, ale převážnou část ansámblu tvoří neherci.

"Nejsou to ale nádražáci, jen někteří z nich mají se železnicí nějaké zkušenosti," řekl Göbl a dodal, že on sám na dráze asi rok pracoval. Roman Švejda zase přiznal, že před filmem neměl k vlakům vůbec žádný vztah, ale během natáčení té vášni trochu propadl.

"Četl jsem tři nebo čtyři verze scénáře a dost se lišily," řekl Jaroslav Dušek a dodal, že na divadelní hru se schválně podívat nešel. "Nechtěl jsem, aby se mi pocity z ní pletly do práce na filmu," řekl Dušek, který má s železnicí vlastní dost bohaté zkušenosti, protože pravidelně dojíždí do Prahy vlakem z Černošic.

Filmové město Žatec

Točilo se na nádraží v Žatci, které režiséři vybrali z téměř 150 nádraží, která viděli. "Žatec je filmové město, točila se tam například i Liga výjimečných nebo Oliver Twist," řekl producent filmu Jiří Konečný a dodal, že spolupráce s Českými drahami byla velmi dobrá. "Bez nich by to vůbec nešlo, a když člověk uváží, že film neukazuje prostředí ani nádražáky v tom nejlepším světle, bylo třeba jistého nadhledu, aby to pro pracovníky drah bylo přijatelné."

Přesto bylo natáčení někdy i dramatické. "Jednoho dne jsme se ráno dozvěděli, že hospodský Radomil Šmerhan, který i ve filmu hrál hospodského, dostal hned po prvním natáčecím dni infarkt. Proto je také v jedné scéně hospodský ve filmu mimo obraz - jen z kuchyně volá na hosta "natoč si to pivo sám. "Jiného herce jsme totiž ten den neměli a točit jsme museli. Potom tu roli zahrál Vlasta Dušek," řekl Konečný.

Film Ještě žiju s věšákem, plácačkou a čepicí vstoupí do kin 5. ledna v sedmnácti kopiích.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám