S názvem Hašek a Švejk - humor tisíciletí se konala přímo v hostinci U České koruny, kde po roce 1921 vznikla podstatná část románu přeloženého do 58 řečí. Nyní ji provozuje jeho vnuk Richard.

Účastníky navštívil předseda senátu Petr Pithart, který zdůraznil mezinárodní význam Haškova díla v souvislosti s předpokládaným vstupem ČR do Evropské unie. Pytlík v úvodním referátu zdůraznil pojem Haškovy ironie dějin, která je klíčem k rozeznání významu Švejka, jehož humor míří podle něho i na současnou situaci světa. Připomněl také výrok Karla Čapka: Hašek viděl svět. Ostatní o něm píšeme, i svérázné vyjádření Jiřího Voskovce, který mluvil o diamantech ukrytých v lejnech.

Švejk zlidověl

Milan Jankovič zase uvedl Werichův postřeh: "Švejk přece není hrdina negace. Ví, kde je rozum a kde je hloupost." Dodal, že Švejk bude unikat všem vykladačům pohyblivým, stále otevřeným horizontem člověka i světa. Podpořil ho v tom Eero Balk z Helsinek, jehož finský překlad románu vyšel v roce 1991. "Švejka nelze jednoznačně interpretovat, což je jeho klad. Já v něm vidím především výstižný obraz konce jedné epochy evropských dějin, zkázy starého světa. Finské obecenstvo ho miluje, přímo u nás zlidověl. Z dětství si pamatuji, jak jsme ho v neděli poslouchali v rozhlase."

Lászlo Kovács z Budapešti zase řekl, že Švejk přežil v Maďarsku změnu systému. "Po roce 1989 u nás zmizeli Čapek, Páral, Körner, Fuks, kromě Spalovače mrtvol. Film je velmi populární a alespoň jednou ročně ho jedna z televizí dá. Zmizení řady autorů je ale nesprávné, nepochopitelné," dodal. I v Maďarsku se při hospodské zábavě citují věty Haškových hrdinů. Čtenáři pochopili, že jeho humor nesměřuje proti národům, ale proti nelidskosti, hlouposti, omezenosti.ˇ

Zdravý Haškův výsměch

"Hašek se dokázal vysmát diktatuře moci," řekl patriarcha Církve čs. husitské Jan Schwarz v příspěvku nazvaném Ateista nebo kritik církevních poměrů? "Čas dal za pravdu Jaroslav Haškovi, burcoval svědomí člověka, odhaloval falešnou morálku mocipánů. Vysmíval se lidským představám o bohu, které se přežily. Pokud budeme žít a nebudeme si chtít zoufat, budeme potřebovat humor," uzavřel svůj příspěvek.

Vzpomínky legionáře

Mimořádným zážitkem bylo vystoupení sto sedmiletého Aloise Vocáska, posledního žijícího legionáře, který s Haškem bojoval v rozvědce i u Zborova. "Když se rozhodl nejet s námi do Francie, ale jít do Rudé armády, šli jsme ho doprovodit, všech 28 chlapců našeho oddílu."

Podle Olega Maleviče z Petrohradu se Hašek na dílo psané v Lipnici připravoval celým svým životem. "Dosáhl v něm takového nadhledu, kterého literární věda ještě nedosáhla. Ublížila mu zvláště tím, když do jeho vyznění chtěla propašovat názory z pozdější doby. "