Také tu nastudoval tým německého režiséra Romana Hovenbitzera a oproti aktualizované, tvrdě realistické inscenaci Leoncavallovy Bohémy ji posunul směrem k poetické symboličnosti. Bránila tomu však mohutná odcizená modrá scéna, společná pro obě inscenace, v níž mnohé z lyriky opery nutně zašlo chladem.

Režisér inscenaci pojal jako předsmrtné vzpomínání Mimi na krásné chvíle s Rodolfem, proto postavu vybavil pantomimicko taneční dvojnicí (Marcela Hlobilová), která však úmyslu spíše překážela. Je otázkou, zda tento záměr byl vůbec dostatečně nosný pro operu, okouzlující diváky jemnými valéry vztahů postav a situací, jež tu byly oslabeny, případně vychýleny z přirozené logiky. Stejně tak ostatně nevím, proč třeba Alcindoro (René Tuček) připomínal kostýmem afrického badatele před sto lety.

Nicméně celkově se režisér s náročným úkolem dvojího pohledu na jednu látku vyrovnal pozoruhodně, mimo jiné díky péči, kterou věnoval dramatickému jednání postav. Z tohoto hlediska zůstala trochu dlužna roli Mimi Maria Haan, která se ale po pěvecké stránce postupně rozezpívala k pěknému výkonu, stejně jako Michal Lehotský v roli Rodolfa. On i představitelé Rodolfových tří kumpánů zároveň předvedli přesné herecké studie (Martin Matoušek Schaunarda, Ladislav Mlejnek Collina a zejména Vladimír Chmelo se výtečně zhostil pro něho neobvyklé komické polohy role Marcella). Skvěle hlasově i herecky disponovanou Musettou byla Marina Vyskvorkina a úroveň pěveckého provedení premiéru (s výjimkou některých malých rolí) ozdobila.

Hudební nastudování však zásadně poškodily hráčské chyby v orchestru a temporytmické nesrovnalosti v orchestřišti i na jevišti. Spadají zjevně na vrub italského dirigenta Giorgio Crociho, který volil nešťastná tempa a nedokázal partituru oživit s potřebnou zvukovou vytříbeností - jeho orchestr mnohdy pěvce překrýval.

Giacomo Puccini: La bohéme, lyrická komedie o čtyřech dějstvích, nastudováno v italském originále. Dirigent Giorgio Croci, režie Roman Hovenbitzer, scéna a kostýmy Pavel Bílek, choreografie Petr Jirsa, sbormistr Adolf Melichar. Premiéra ve Státní opeře Praha 24. dubna 2003.