Článek
Magma produkuje temnou hudbu na pomezí progresivního rocku, jazzu a vážné hudby a své skladby zpívá v umělém jazyku, kobaištině. Za soubor, který vede bubeník, skladatel a varhaník Christian Vander, hovořila zpěvačka Stella Vander.
Jakou pozici ve vaší rockové tvorbě zaujímají komorní programy, kde zní jen piano a hlasy?
Sobotní program Kosmik Wokel nabízí úplnou esenci tvorby Magmy, protože základem její hudby je právě piano a vokály. Pro ně je psána. Aranžmá pro kytaru, baskytaru a bicí přicházejí až poté.
Nakolik hudbu Magmy ovlivnila vážná hudba, třeba díla Karla Orffa nebo free jazz Sun Ra?
Hudba Magmy byla ovlivněna jazzem, i když ne tolik Sun Ra, ale hlavně Johnem Coltranem, i klasickou hudbou, ačkoli více Stravinským nebo Bachem než Orffem. Vliv však na ni měli i představitelé rhythmandblues Ray Charles a Otis Redding, které Christian Vander poslouchal, když vyrůstal. Znají ji a umí zahrát i všichni muzikanti, kteří v Magmě působí. Pro kapelu je důležité, aby měli její členové široký základ.
Co skupinu vedlo k použití umělého jazyka?
Christian Vander se pro něj nerozhodl vědomě. Když píše, tak slova přicházejí s hudbou. Je to přirozený proces. Pokud ovšem použijete tato slova v určitém prostředí, tak dospějete k závěru, že některé znamená slunce a jiné zase měsíc. Ale takto to vyžaduje hudba.
Je Magma nějak propojena s jinými francouzskými progresivními kapelami, jako je Gong nebo Art Zoyd?
Nemáme s nimi žádné zvláštní vztahy až na to, že také začínaly v sedmdesátých letech.