Článek
Jaká je dnes vaše funkce, stal jste se novým prezidentem? Připravujete nějaké výrazné změny přehlídky?
Prezidentem nejsem, tenhle titul jsme pietně uschovali v depozitáři a tento rok prezidenta mít nebudeme - i když já bych byl rád, kdyby se nám prezident vrátil. Já jsem zůstal uměleckým šéfem a stal jsem se jakýmsi garantem festivalu. Přerozdělil jsem některé organizační činnosti, jinak si ale myslím, že festival je založen velmi dobře a není potřeba jej radikálně měnit.
Co chystáte na příští rok?
Pilířem příštího ročníku budou oslavy 70 let zlínské kinematografie, ateliéry ve Zlíně byly otevřeny právě v roce 1936, kdy je nechal postavit Jan Antonín Baťa. Chceme proto otevřít brány ateliérů veřejnosti, ukázat návštěvníkům sklady, rekvizitárny a řadu věcí, které lidé běžně neznají. Budou se konat výstavy, děti si zahrají na natáčení filmů. Všechno se to ponese ve stylu 30. let, v ulicích Zlína se objeví i stará auta, já sám se těším na projekce některých starých slavných Baťových reklam, které jsem nikdy neviděl.
Co už dnes víte ohledně toho, jak bude vypadat program?
Minule jsme udělali den skandinávské kinematografie, letos chystáme širší představení současné ruské tvorby. Jedu na Mikuláše do Ruska, uvidím se s Nikitou Michalkovem, Jurijem Norštejnem a právě s nimi budu jednat. V Rusku se dnes točí hodně filmů, akorát my je většinou nevidíme, ani je neznáme. Přitom například ruská animace má velmi pestrou minulost a zajímavou současnost.
Vedle toho chceme uspořádat rakouské fórum a pozveme zástupce této kinematografie, která nedávno zazářila na mezinárodní scéně. Vzniká tam kupodivu mnoho debutů a stále se objevují nové osobnosti. Pro studenty chceme přivézt něco ze současné rakouské experimentální tvorby.
Nedávno jste pomáhali programovat jednu sekci věnovanou české animaci na chicagském festivalu filmů pro děti a mládež. O co přesně šlo?
Před dvěma lety jsme navázali přátelský kontakt s chicagským dětským festivalem. Domluvili jsme se, že bychom pro jejich festival naprogramovali jednu sekci věnovanou dějinám české animace. My jsme to potom ještě zúžili na přehlídku zlínské tvorby a připravili jsme hodinu a půl dlouhé pásmo, v němž byly jak černobílé animace, tak snímky z 90. let. Vybrali jsme americkému publiku pro usnadnění filmy bez dialogů, bylo tam všechno od Ferdy mravence, Pana Prokouka, přes Uzel na kapesníku až po nejnovější věci. V Chicagu to uvedli 30. října s celkem dobrou odezvou, Američané zlínskou animaci neznali, byli na ni zvědaví.
V médiích se objevily zprávy a spekulace, podle nichž nový ministr kultury Jandák nemá v oblibě přehlídku Letní filmová škola v Uherském Hradišti. Zlínský festival, jehož byl dlouholetým prezidentem, se zaměřuje na tvorbu pro děti a mládež, zatímco hradišťská přehlídka představuje vzdělávací festival pro mladé lidi a studenty. Nepanuje mezi vámi nějaká rivalita a řevnivost?
Já si myslím, že ten spor je veden v osobní rovině mezi panem ministrem a panem Králíkem, a já ho nechci nějak komentovat. Na jedné straně mu rozumím, na druhé mi to celé připadá trochu zbytečné. Oba festivaly jsou od sebe vzdálené 20 kilometrů, my vzájemně spolupracujeme, každá přehlídka je zaměřena trochu jinak a poměrně dobře se doplňují. Navíc řada lidí od nás ze štábu jezdí ráda na Letní filmovou školu.
Jak jsou oba festivaly jinak zaměřené?
V Hradišti mají velmi propracovaný systém vzdělávání mládeže, uvádějí filmy ze zlatého pokladu historie kinematografie. Přehlídka je velmi otevřená, vždy si tam vytknou nějaké široké téma, které není ryze orientované na dětského či mladého diváka. Schází se tam publikum všech věkových kategorií, jezdí tam profesionálové.
Naopak na zlínském festivalu si pěstujeme některá specializovaná témata. Například vozíme do kina handikepované děti, pořádáme semináře věnované krizovým situacím dnešní rodiny, zaměřujeme se na téma vztahu reklamy a dětí. Snažíme se představovat jednotlivé kinematografie například z východu a přiblížit současné evropské filmy pro děti a mládež, které se k nám jinak nedostanou.
Sám jsem v minulosti navštívil Letní filmovou školu a osobně mohu lidem okolo ní popřát zdárnou existenci. Možná bychom jim mohli nějak pomoct. Četl jsem v novinách, že mají finanční problémy, a přemýšlím, jestli bychom jim nemohli nějak vyjít vstříc.