Oficiální. Diváky pozdravil 1. náměstek předsedy státního výboru pro rozhlas Joža Vrabec a následující program nezapřel atmosféru čerstvě nastoleného totalitního režimu. Mezi krátkými filmy z prvomájových oslav a předávání státních vyznamenání se objevilo i nečekané osvěžení. Živé vystoupení Františka Filipovského.

Jako první bavil diváky Filipovský

"Zavolali mu domů, jestli by nepřišel něco předvést. Parodoval Jindřicha Mošnu, jak studuje roli Lakomce. Filmy si brzy už nikdo nepamatoval, ale na Filipovského lidé dlouho vzpomínali," říká dramaturgyně Alena Hynková. V televizním archívu trávila týdny a vybírala pořady do čtvrtečního sestřihu.

 "Pojmenovali jsme ho Teleautomat, protože si diváci mohou každou hodinu vybírat a hlasovat," slibuje. Bohumila Zelenková do Československé televize nastoupila ještě jako studentka v roce 1958. Na začátky vzpomíná ráda a na potíže s živým vysíláním nikdy nezapomene.

Až do roku 1965 se vysílalo živě, záznam se pořizoval výjimečně a přímo z obrazovky. "Seděli jsme pod režijním pultem se stopkami a poháněli herce, abychom dodrželi čas. Byl to věčný stres. Jednou dokonce nějakého režiséra napadlo vzít si do studia živé slepice a ony se mu tam rozprchly," vzpomíná. Jako dramaturgyně v televizi prožila pětatřicet let a s ČT spolupracuje dodnes.

Sport lákal vždy

K mimořádným diváckým atrakcím se okamžitě zařadil sport. "11. února 1955 se poprvé vysílal sportovní přenos a lidé tehdy pár dní předtím vykoupili všechny televizory na trhu. O rok později televize přenášela poprvé olympiádu," vzpomíná mediální analytik Milan Šmíd. Velký ohlas měly také filmy a zábavné pořady. Už tehdy diváci nadšeně soutěžili, oblíbili si hlavně kviz Hádej, hádej, hadači a jeho moderátora Jana Pixu.

Pomalý růst zájmu

Televize si získávala přízeň veřejnosti pomalu. První vysílání mohli sledovat jen lidé, kteří měli přístup k televizorům umístěným v institucích a na veřejných místech, signál z petřínského vysílače byl dostupný jen v Praze a okolí. Vysílače v krajích vyrůstaly jen postupně, celou zemi pokryly až v roce 1961.

Zpočátku se vysílalo jen dvakrát až třikrát týdně a teprve od roku 1959 každý večer.

První televizory se objevily na trhu ještě v roce 1953, ale lidé je kupovali jen po stovkách, do roku 1954 se jich prodaly necelé 4 tisíce. V roce 1961 jich už byl milión. Jak šel čas v ČST 1953 - začíná pokusné vysílání 1955 - vzniklo Studio Ostrava 1956 - vzniklo Studio Bratislava 1961 - vzniklo Studio Brno 1962 - vzniklo studio Košice 1964 - 1. Mezinárodní televizní festival Praha 1970 - začíná vysílat druhý program 1979 - začíná fungovat budova Televizních novin na Kavčích horách.

Nadchly seriály

V šedesátých letech se začaly vysílat první seriály, Rodina Bláhova a Tři chlapi v chalupě. Mezi prvními autory, kteří začali psát hry pro televizi, byli básník Jiří Šotola a Jaroslav Dietl.

V dubnu 1961 přenášela Československá televize příjezd kosmonauta Gagarina do Moskvy. "Československá televize začala také využívat družici Telstar, která přebírala signál přes Atlantský oceán. Pohřeb prezidenta Kennedyho tak sledovali i lidé v Československu," vzpomíná mediální analytik Milan Šmíd.

První reklamní filmy se objevily už v roce 1963, ale až v roce 1969 se objevil kreslený pan Vajíčko. Uvolněná atmosféra šedesátých let pomohla dokumentům a publicistice, k nejvýraznějším tvůrcům patřil Jindřich Fairaizl. V srpnu 1968 přerušila vysílání televize sovětská vojska a její ředitel Jiří Pelikán emigroval.

Mladý dokumentarista Milan Maryška, autor reportáží o srpnových událostech, se mohl k filmování vrátit až na konci osmdesátých let. Pražské jaro skončilo, ČST muselo opustit množství lidí, začaly se likvidovat materiály v archivu. "Přišel dokonce zákaz židovské tematiky! Bylo to jako návrat do padesátých let," zmiňuje dramaturgyně Bohumila Zelenková.

Televize se obarvila

Poprvé v roce 1970, když se vysílalo Mistrovství světa v lyžování ve Vysokých Tatrách. Dokumenty byly bezproblémové, televize zaznamenávala mizející rukodělné tradice a poučovala o slušném chování. "Anebo se točily reportáže o činnosti brigád československo-alžírského přátelství," vzpomíná Helena Kašperová. Seriály se staly nástrojem propagandy, vznikly Muž na radnici i Žena za pultem.

V roce 1975 se objevil nový divácký hit, soutěž Zpívá celá rodina. "V úplně prvním díle se objevila jako malá holčička Bára Basiková, ale tenkrát nevyhrála," vzpomíná autorka soutěže Alena Berková. Začalo se víc filmovat, vznikly dodnes oblíbené rodinné komedie, např. Jak vytrhnout velrybě stoličku. K jejich velké popularitě přispěla právě televize.

80. léta: kupujeme satelity

V roce 1979 se nastěhovala první redakce do nové budovy na Kavčích horách. Točí se seriály Okres na severu, Gottwald a Rodáci. Filmový historik Pavel Taussig líčí, jak se diváci začali propagandě vzpírat: "Když se vysílali Rodáci, psali do televize rozhořčené dopisy."

Televize nabízela únik k zábavě. Vysílaly se soutěže - Videostop, Šest ran do klobouku, estrády, např. Televarieté, přibývají dětské pořady.

V roce 1988 se vysílala reportáž z oslav 35. výročí ČST. "Vybraní zaměstnanci se setkali s celým ústředním výborem a poslouchali citáty z Leninova díla," vzpomíná dramaturgyně Helena Kašperová. Téměř současně tajně koloval zemí na kazetách "Kůl v plotě", záznam projevu Milouše Jakeše z Červeného Hrádku.

Mediální analytik Milan Šmíd charakterizuje osmdesátá léta jako postupný rozpad monopolu ČST: "V druhé polovině 80. let se objevily první satelitní antény a lidé si začali kupovat videorekordéry. Vyvrcholilo to v roce 1989, kdy začala vysílat televizní družice Astra, první satelit, který pokrýval celou Evropu."

Přišla svoboda, volby, reklama a peoplemetry

V roce 1990 diváci sledovali první předvolební kampaň. K federálnímu a dvěma národním okruhům přibývá OK 3, který zdědil frekvence po Sovětech. Vysílá vše, co je k dispozici zdarma na satelitech.

Rozpadem Československa v roce 1993 vznikla veřejnoprávní Česká televize a zároveň dostala soukromou konkurenci, společnost FTV Premiéra ale směla vysílat jen v Praze a okolí. Televizní pořady začala přerušovat reklama. První licenci pro celostátní vysílání získala firma CET 21 a v roce 1994 začala provozovat televizi Nova, další licenci dostala Premiéra, z níž se v lednu 1997 stala Prima.

Od roku 1997 si televize měří síly peoplemetry, příjem za reklamy se odvíjí od sledovanosti pořadu.