Byť nyní žijete v Praze, na novince převládá francouzština. Proč?

To není nic plánovaného. Psala jsem texty a zjistila jsem, že se mi lépe dělají francouzsky. Na desce je osm textů mých, strašně jsem se do nich položila.

Píšete přímo francouzsky?

Ano, když texty vymýšlím, "uvažuji" francouzsky.

Chtěla byste opět uspět i na francouzském hudebním trhu?

Samozřejmě, ale jestli myslíte, že jsem kvůli tomu psala francouzské texty, tak to je omyl. Vůbec jsem na to nemyslela. Teď jsem v Čechách, mám tu práci, manžela, muziku. Už takhle je toho hodně, takže jistě chápete, že se mi moc nechce do Francie jezdit a starat se o prodej desky. Album tam ovšem vyjde, později než tady.

Zpíváte na desce i o svém pobytu zde?

Všechno podstatné je v písničce Věřím, která je v češtině. Je o světě tady, o tom, jak ho vnímám a o věcech kolem mě.

Je slyšet, že jste si nedělala hlavu s tím, abyste byla stylově vyhraněná.

Podle mě je nová deska podobná prvotině Litvínov. I na ní bylo mnoho hudebních stylů, latinsko-americké rytmy, pomalé věci, jazzrock a podobně. Je to různorodé.

Zvykáte si už na to, že jste u nás chápána jako zpěvačka, nikoli jako modelka, která uspěla ve Francii?

Jestli to tak je, mám z toho obrovskou radost. Přála jsem si to, navíc jsem s modelingem skončila. Nezbývá mi na něj čas, ale moc mi nechybí. Hudba je to, co mě baví, ovšem přiznávám, že jsem přemýšlela i o tom, co bych dělala, kdyby to nefungovalo. Neprozradím, na co jsem přišla, protože věřím, že to nebudu muset řešit.