Hlavní obsah

Liternetur@: Bez konce láska je!

Právo, Jakub Šofar

Letos jsme 28. říjen oslavili výjezdní rodinnou kontrolou příprav švestkového nektaru, o kterém naši bývalí němečtí spoluobčané říkávali: Der beste Witz ist Slivovitz. Kromě toho jsme projeli obce mezi Vyškovem a Křtinami: někde se výročí připomínalo vlajkami České republiky a Evropské unie, někde povlávaly jen potrhané plakáty. Co dneska vlastně taková vlajka znamená? Kdo z nás by za ni obětoval deci krve?

Článek

Když o něco později, 3. listopadu, oznámila naše média, že na Žofínském fóru označil ministr zahraničních věcí Cyril Svoboda proces ratifikace evropské ústavy za mrtvý, uvědomil jsem si, že se k tomu musím vyjádřit i já. Zatímco pan ministr vysvětluje fiasko mj. tím, že občané členských zemí při referendech o euroústavě hodnotili především aktuální domácí problémy, a ne kvalitu samotného dokumentu, tak já tvrdím, a se mnou tisíce jiných, že ten dokument stojí za pendrek.

Ústava by měla být napsaná jako snadno zapamatovatelná, kratší romantická báseň, plná patosu a obrazů a taky naděje, a ne jako manuál k obsluze atomové elektrárny (přestože Evropská unie atomovou elektrárnu v mnohém připomíná). Smlouva o ústavě pro Evropu je složená z hlav, částí, kapitol, oddílů, pododdílů, článků, protokolů a příloh a má víc než deset stran. Než padesát stran. Než sto stran. Než dvě stě stran. Než tři sta stran(8230) (Píšu schválně tři tečky, i když jsem tady kdysi prohlásil, že je už nebudu používat.)

Genialita a účinnost je ve zkratce, můj oblíbený básník Giuseppe Ungaretti napsal báseň Vojáci, ve které je vše podstatné, a ta má jen čtyři řádky (a ještě k tomu velice krátké): Jsme jako / na podzim / na stromech / listí.

Na první adrese najdete české znění evropské ústavy, na druhé Máchův Máj. Přestože je Máchův text ve srovnání s Ungarettim předlouhý, proti tomu evropskému právnickému bludišti se dá lehce postavit a každý si poměrně rychle může udělat názor. V jednotlivých národních kulturách samozřejmě existuje nespočet podobných textů, které by tomu nadnárodnímu podobně vyprášily kožich.

Dle mého měla být vypsána soutěž, jejíž vítěz (a vůbec by to nemusel být občan Evropské unie) by ze změti současného znění nejvyššího evropského zákona vytvořil skutečnou evropskou poezii. V umění totiž princip demokracie (mnoho autorů na jedno téma) věci neprospívá, tam bývají nejlepší výkony individuální. Nahraďme například byrokratické:

1. Každý členský stát se v souladu se svými ústavními předpisy může rozhodnout z Unie vystoupit.

2. Členský stát, který se rozhodne vystoupit, oznámí svůj záměr Evropské radě. S ohledem na pokyny Evropské rady Unie sjedná a uzavře s tímto státem dohodu o podmínkách jeho vystoupení, s přihlédnutím k rámci jeho budoucích vztahů s Unií. Tato dohoda se sjedná v souladu s čl. III325 odst.

člověčím: Bez konce láska je! - Zklamánať láska má! // Je pozdní večer - první máj - / večerní máj - je lásky čas; / hrdliččin zve ku lásce hlas: / "Hynku! Viléme!! Jarmilo!!!"

Posedmé je 16. listopad, výroční den narození Karla Hynka Máchy (18.10), Dnem poezie. Letos opět bohatší program začal ale v Olomouci už včera vystoupením performera Nicholase Makohy z Londýna. Nejrůznější pořady věnované veršům se budou v pětadvaceti českých a moravských městech odehrávat do 22. listopadu. Největší výběr je pochopitelně v Praze, už dnes večer čtou v Trmalově vile Zora Šimůnková a Radek Lehkoživ, v neděli 13. 11. se od 17 hodin zaplní básníky kavárna Lucerna (mj. ze Španěl, Lotyšska, Maďarska, Lužice a Velké Británie) a ve středu 16. listopadu to bude hlavní nářez: Eugen Brikcius v kostele sv. Jana Křtitele Na Prádle, čtení Magor a Blatný o nebi v Praze 4 a především Poezie v sedmém nebi a sedm květů u nohou Karla Hynka Máchy u básníkova památníku na Petříně. Podrobnosti vyklikáte na www.volny.cz/denpoezie.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám