Dusilová se v posledních třech letech stala zdejší mainstreamovou jistotou. Zdá se ale, že jí ten statut příliš nevyhovuje, neboť pokud na nové kolekci cosi činí, potom všechno pro to, aby se zbavila přelepky komerční umělkyně. A zřejmě to vůbec nedělá cíleně.

Narozdíl od stejnojmenného albového debutu (2000) si nedává tolik pozor na to, aby písničky měly všechny náležitosti potřebné k dobrému pochopení a sluchovému uchopení. Pokud by na to brala ohled, zřejmě by závěr skladby Nebe nebyl dotažen ležérním kytarovým riffem, Haluška by jistě netrvala sedm vteřin přes sedm minut a předposlední Fráze by nepřipomínala jam starých hudebních přátel.

Spatřit světlo světa znamená nenechat se spoutat. Na desce, která vznikala poměrně dlouho a spousta věcí se za pochodu měnila, je ohlídán každičký tón. Jeho funkčnost pro celek je stejně důležitá, jako celkové uvolnění zpěvaččina hlasu. Netáhne se v jedné rovině, jak jsme mohli zaregistrovat na předchozím albu, spíše komunikuje se světem, textovým obsahem skladeb i nedobře skrytou touhou zachovat si všechno, co by se mohlo skrývat pod pojmem "tvůrčí svoboda".

Deska postupuje ve středním tempu a klade rovněž důraz na instrumentální fachmanství. Je evidentní, že většina skladeb přišla z jamování a je rovněž patrné, že minimálně polovina z nich by ráda jamem nadále byla. To je důvod, proč si celá kolekce udržuje odlehčenou atmosféru. V tomto ohledu poletuje mezi zakouřeným jazzovým šantánem, rockovým klubem a prominentním pavilonem v blázinci na okraji města. Nicméně zaplaťpánbůh za ty nápady i za smysluplné texty plné rozdílných pocitů radosti i strachu. Vyjma lascivního Nepovídej nám jdou Dusilové takříkajíc do úst. Uvedená skladba má ale neobvyklé frázování, což z ní činí další charakteristiku "nové Dusilové", tím spíš, když jde o pilotní singl.

Spatřit světlo světa je pozoruhodné album nahrané v době, která experimentům nepřeje. Nekatapultuje Dusilovou na absolutní špičku českého ženského zpívání, to v žádném případě, nicméně zpřehlední jí tvář. Ona navíc pravděpodobně na špičku nechce, hledá vnitřní spokojenost.

Může se o ní opřít: z nového alba spokojenost sálá.

Lenka Dusilová: Spatřit světlo světa, B&M Music, 50:47