Článek
"To vše, mísy, talíře, jsou skutečně k užívání. Můžou se dát do trouby a ta fotka tam pořád je a kouká z jídla. Když toho jídla ubývá, obraz se vynořuje a vypadá to velice dobře," řekl Stano.
Jeden z nejúspěšnějších slovenských umělců žijících v Praze začal dělat fotografie na porcelánu v roce 2002. Poprvé je vystavoval na filmovém festivalu v Karlových Varech. Inspirace však pochází z jeho dětství.
"Když jsem byl dítě a začal jsem se již zajímat o fotografii, viděl jsem na vesnických hrobech fotky na takových porcelánových cedulích. Mělo to pro mě velké kouzlo," prozradil pětačtyřicetiletý fotograf, kterého se prý před lety zmocnila touha představy z dětství zrealizovat.
Fotografie se na porcelán vytisknou pomocí sítotisku, pak se to nechá dobře vyschnout a na závěr to jde do pece, kde se podklad spálí. Hotový porcelán zdobí červené, modré, žluté, zelené, černé a zlaté figurální fotografie. Ty jsou na dně, nebo na okrajích předmětu často rozvrženy tak, jak je tomu u sériově vyráběných porcelánových kusů.
Rodák z města Zlaté Moravce, který odešel do Prahy v roce 1980 jako absolvent bratislavské střední uměleckoprůmyslové školy, prý doufá, že letos již nebude vystavovat. To totiž nepovažuje ve své tvorbě za to nejdůležitější. "Letos jsem ale například vůbec nechtěl vystavovat a nakonec jsem měl šest výstav," uzavřel se smíchem Stano.