Nomovu cenu založil dnes již zesnulý Šoiči Noma, někdejší prezident japonského nakladatelského domu Kodansha Ltd. Získávají ji afričtí spisovatelé, literáti a vědci. Co pro vás znamená?

Je to ocenění mé dlouholeté učitelské a badatelské práce, samozřejmě vedle toho, že pociťuji osobní radost z toho, že bylo odměněno i moje knižní dílo.

Cenu jste obdržel za váš šestisvazkový monumentální cyklus Moderní arabský román: bibliografie a kritický úvod 1865-1995, v níž jste popsal historii moderního arabského románu za více než století. Jaký je rozdíl mezi arabským románem a západní literaturou?

To je samozřejmě složitá otázka. O moderním románu jako o svébytném literárním útvaru můžeme v Egyptě mluvit až od poslední třetiny devatenáctého století, poté, co předtím došlo za dlouhé vlády Muhammeda Alího k mnoha reformám a do země pronikl významný kulturní vliv z Evropy. Právě Alí do země přivedl italské profesory a vzdělance, kteří na nově zřízených necírkevních školách vyučovali - z počátku za pomoci tlumočníků, kteří seděli hned vedle katedry. Vznikly překlady a objevili se první romanopisci. Od té doby můžeme vidět, jak prošel arabský román zrychleně vývojem, jaký na západě trval tři století. Přitom v jiných arabských zemích se román objevil ještě později. 

Ale můžeme mluvit o rozdílu proti západní literatuře?

Postupy jsou vesměs stejné, jen zasazené do naší kultury a reálií. Egyptský nejvýznamnější spisovatel a nositel Nobelovy ceny Nagíb Mahfúz, kterému je dnes dvaadevadesát let, tento vývoj dobře dokumentuje. Začal psát historické, romantické romány, až se dostal k ozvukům existencialismu i magickému realismu. Ale nejde o žádné kopírování západu, v jeho knihách najdete vlivy starých arabských rukopisů, například Pohádky tisíce a jedné noci.

Na západě se už nějaký ten pátek mluví o krizi románu a velkých příběhů. Jak vypadá současná egyptská literatura?

I my se nacházíme v situaci jakési krize, osobně si myslím, že čekáme na dalšího velikána, který přijde. Ovšem své hraje i rychlost dnešní doby a všechny ty závratné proměny, jakými svět prochází. Dnešní mladí rychle žijí, rychle píšou, aniž by trpělivě četli a dovedli popsat život v jeho barevnosti a jedinečnosti.

 Přesto v současné egyptské literatuře najdete dva zajímavé proudy: feministický a literární proud popisující život a kulturu núbijských vesnic, které zanikají na územích vysušených následkem stavby gigantických vodních přehrad.