Článek
Co vás stále baví na nahrávání a vydávání nových desek?
Rádi vymýšlíme nové způsoby nahrávání, vytváření nového zvuku a podobně. Užíváme si nahrávání a koncertování. Jsme přece muzikanti, je to pro nás prostě zábava.
Existuje na vaší nové desce jednotící téma, něco, co prochází všemi skladbami?
Je to kolekce skladeb, které jsme nahráli v určitém časovém úseku, takže to představuje sjednocení hudebního smýšlení jednotlivých muzikantů. Kapela byla v té době v dobré formě, což je znát i na zvuku desky. Je tam mnoho dobrých a originálních nápadů. Předchozí alba měla také témata, která jimi procházela, u předposlední nahrávky to byla například politika. Na nové desce je toto jednotící téma spíše duchovního rázu. Je tam zapojeno mnoho různých věcí, třeba ty, které mě štvou, trápí nebo těší.
Desku otvírá skladba, která se jmenuje Money Talks (Řeč peněz). Myslíte si, že peníze ovlivňují naše životy až příliš?
Rozhodně. Nemám nic proti penězům jako měně. Z peněz se ale stává komodita, existují peníze pro peníze, lidé vydělávají peníze pomocí peněz. To se mi ani trochu nelíbí. Vůbec mi nevadí lidé, kteří vydělávají slušné peníze, ale nemám rád ty, co pomocí peněz chtějí vydělat další a další jmění. To je problém, řeč peněz. Když máte peníze, můžete se zapojit do různého mocenského dění, do politiky. Pak se to stane špatnou věcí.
Je na novince skladba, ke které máte zvláštní vztah?
Mám ke všem vztah jako ke svým dětem, samozřejmě, takže nevím, kterou z nich bych vybral. Myslím ale, že mám raději ty vážnější. Třeba Before Time Began, která je o budoucnosti a je asi ze všech nejvážnější. Je tam také písnička Junkyard Blues, kterou mám velice rád. Pro mě je důležité celé album a opravdu je beru jako celek, ne jako jednotlivé skladby. Někteří lidé na to nahlížejí jinak, přemýšlejí, která skladba je a která není komerční, já se na to ale nedokážu podívat tímto způsobem. Pro mě jsou všechny písničky jako děti.
Zvuk vašich nahrávek zní stále stejně, klasicky...
A jak byste chtěli, abychom zněli? Jako nějaká mladá punková kapela?
To ani ne, jde jen o to, jestli vás to třeba nenudí. Je to už bezmála čtyřicet let...
Je to prostě náš zvuk. Máme kytaristu, klávesáka, basáka, bubeníka a zpěváka. A takhle to prostě zní. A myslím si, že by bylo hloupé, kdybychom se snažili o něco jiného.
Jak dlouho jste pracovali na nové desce?
Pět týdnů. Pracovali jsme na ní každý den, v poledne jsme začali, v šest večer jsme končili. Písničky jsme psali každý den, některé nám zabraly třeba dva dny. Takže jen skládání a psaní textů zabralo tak týden, týden a půl. Když jsme byli s nějakou spokojeni, prostě jsme ji nahráli. Všechny skladby byly nahrané živě. Není to tak složité, pět týdnů stačí.
Co si myslíte o současné britské hudební scéně?
Nic speciálního, ani nevím, co je teď nového, nesleduji to.