Hlavní obsah

Češi, označovaní za mistry Art brut, vystavují v New Yorku

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

NEW YORK

Systém v chaosu se snaží svými výtvarnými pracemi nalézt lidé, kteří se kresbou či grafikou vypořádávají se svojí duševní nemocí. Nekladou si za cíl vytvářet umělecká díla, jejich estetickou hodnotu poznávají odborníci a sběratelé až později.

Článek

Toto umění v syrovém stavu, nebo také Art brut či Outsider Art, si ve světě nachází stále více zájemců a plní sbírky v Evropě i ve Spojených státech. Práce čtyř Čechů, kteří všichni mají svoji osobní zkušenost s duševní chorobou, představuje výstava v prestižní galerii Cavin-Morris v newyorském Soho.

"Výstava českých mistrů Art Brut je to nejlepší, co může být. Jsou to velcí, velmi reprezentativní umělci," řekl českým novinářům spolumajitel galerie Randall Morris. "Podle mého názoru jsou tito čeští autoři skutečnými mistry," dodal.

Pro návštěvníky byl "každý autor objevem", zhodnotila výstavu Systém v chaosu její kurátorka Terezie Zemánková. "Všichni čtyři byli v Americe vystaveni poprvé. Tvorba každého z nich má zvláštní příběh, který je někdy čitelný, někdy méně, takže to vlastně všechny zajímá a všichni z toho byli nadšeni," řekla.

Symboly, které nikdy nepochopíme

Díla Zbyňka Semeráka, Zdeňka Koška, Luboše Plného a Leoše Wertheimera jsou "nahuštěná obsahem a symboly, které, i když se povedou rozluštit, nikdy nepochopíme," popsala díla Zemánková, která je předsedkyní českého občanského sdružení ABCD, dceřiné organizace stejnojmenné francouzské asociace zabývající se Art brut.

Pro Zdeňka Koška byla tvorba například nástrojem vytváření počasí, pro Luboše Plného způsobem k ovládání vlastního těla a jeho pochodů. Zbyněk Semerák, který až do své předčasné smrti žil po ústavech sociální péče, si zase na papíře vysnil města, která nikdy neviděl, podobně jako Leoš Wertheimer kreslil s pedantskou přesností lokomotivy.

Art Brut si konečně dobývá místo, které mu patří v dějinách umění, dostává se do odborné literatury a lidé o něm začínají více vědět, soudí Randall Morris, jehož výstavní síň se na tento obor zaměřuje.

Jednu z největších sbírek v Evropě má Francouz Bruno Decharme, který by ji rád trvale umístil v Praze, řekla Zemánková. Závdavkem bude výstava v pražském domě U kamenného zvonu, kde se Decharmova kolekce představí příští rok od května do září. K vidění na ní budou i práce čtyř českých výtvarníků, kteří zaujali newyorské publikum. Výstava končí 26. listopadu.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám