Hlavní obsah

Haškův humor je světový, protože je lidský

Novinky, František Cinger
PRAHA

"Bydlím teď přímo v hospodě, nic lepšího mne nemohlo potkat," napsal Jaroslav Hašek v dopisu nedlouho poté, co v srpnu 1921 s malířem Jaroslavem Panuškou doputoval do hostince U České koruny v Lipnici nad Sázavou. Tam vznikly podstatné části Osudů dobrého vojáka Švejka, které psal nejdříve sám a později diktoval Klimentu Štěpánkovi.

Článek

V domku, jenž si tehdy na hranici Vysočiny koupil, také 3. ledna 1923 zemřel. Nebylo mu ještě ani čtyřicet. K uctění památky se tam minulý týden sešla stovka ctitelů včetně hostů z Polska a Německa.

Kromě vzpomínkové události byl k setkání ještě jeden pádný důvod. Spisovatelův vnuk Richard Hašek se totiž stal majitelem hostince - i když vtipně říká, že majitelem je spíš banka - a jeho syn Martin, pravnuk Jaroslava Haška, vedoucím.

Společnost Jaroslava Haška, které je Richard hlavou, tak získala unikátní centrum i s možností ubytování včetně apartmánu samotného spisovatele.

Patriarcha děkoval za léčení církve

Připomínka osmdesáti let uplynulých od smrti Jaroslava Haška se zapsala do dějin i dalším způsobem. Nad jeho hrobem, kam ho kdysi uložili lipničtí sousedi - po zákroku farářově až pěkně ke zdi, neznaboha jednoho - promluvil církevní hodnostář, patriarcha Církve československé husitské Jan Schwarz.

Přiznal se, že jeho knížky čte od základní školy. Na dva tisíce povídek, knihu Dějiny strany mírného pokroku v mezích zákona s Osudy dobrého vojáka Švejka považuje i on za neuvěřitelnou pokladnici humoru a lidové moudrosti.

"Ale nikde tam nenajdete nic, co by uráželo boha. Hašek totiž nezesměšňoval boha, ale zesměšňoval lidské představy o něm. A tyto představy se v té době nejen míjely s biblickou naukou, ale dokonce se míjely i s představou moderního člověka. A tak děkuji tomu dobrému humoru, který ukázal, že je třeba dělit zrno od plev," řekl doslova.

"Hašek dokázal ve své době léčit i církev. Církev, která tehdy působila kvůli některým svým představitelům poměrně nadutě, která se spojila s trůnem rakousko-uherským a která nakonec posílala vojáky ve jménu boha a s požehnáním proti dělům: to všechno Hašek dokázal velice trefně a s hořkým sarkasmem ukázat jako něco nepatřičného. Humor skutečně dovede nejenom ukazovat, ale i léčit."

Radko Pytlík, znalec a popularizátor Haškova díla, dodal, že spisovatel poskytl národu pohled do často nelítostného zrcadla podobně jako další umělci. "Karel Čapek, Ivan Olbracht a především Jan Werich chápali, že český národ právě toto zrcadlo potřebuje. A že vůbec neuškodí, když se do něj i dnes po haškovsku pořádně zadívá a uvědomí si svou malichernost. Haškův humor je proto světový, protože je lidský."

Chystá se konference

"Kolem Jaroslava Haška vždy panovalo a dodnes zůstalo nemálo dohadů a nejasností," řekl mi později Richard Hašek u piva a talíře výtečného guláše ve své hospůdce.

"Většinou byl vnímán jako povedený šibal a šprýmař z pražských kaváren a hospůdek. Podle různých zvěstí vlastně zemřel několikrát. Během první světové války novinami proběhla zprávička, že byl zabit opilými námořníky v přístavní krčmě v Oděse. Později měl být zastřelen rozhořčenými legionáři. Nakonec se proslechlo, že je na Sibiři sovětským komisařem. Je hodně věcí, které je třeba přivést na pravou míru."

K ujasnění řady legend i fám chtějí přátelé z jeho společnosti uspořádat na Lipnici mezinárodní konferenci. "Protože se děda narodil 30. dubna před sto dvaceti lety, tak ji uspořádáme ve dnech 28. až 30. dubna. Švejk byl přeložen do 58 jazyků, a tak pozveme překladatele a spisovatele ze zahraničí," slibuje Richard Hašek.

Budou moci nocovat tam, kde psal a pil jejich idol.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám