Útěk do Budína vznikl v koprodukci ČT, Slovenské televízie a soukromé společnosti Ars Media, která si přizvala jako společníka ještě maďarské filmaře. Román adaptovali slovenští tvůrci Martin Porubjak, Marian Poubiš a Miloslav Luther, který se ujal i režie.

Hlavní postavy Vančurova milostného příběhu, českou dívku "z dobré rodiny" a slovenského "statkářského syna", ztvárnili Lenka Vlasáková a Ondřej Sokol, jeho ovdovělého otce Štefana hraje Bolek Polívka. Někteří z diváků se s těmito postavami už setkali, protože sestříháním seriálu vznikl také stejnojmenný film, který ČT vyslala do kin už v lednu.

Jak televize přiznává, nápad zdramatizovat Vančurův Útěk do Budína není v domácím filmovém prostředí žádnou novinkou. Do ČT s ním nakonec přišel dramaturg Jan Otčenášek, který se s ním setkal už v Krátkém filmu. Realizaci přesto na poslední chvíli zkomplikoval ještě nový zákon o autorských právech: ve chvíli, kdy ČT rozpracovávala scénář, byl Vančura volným autorem, ale mezitím zákon prodloužil ochranu autorských práv na sedmdesát let, a tak televize dlouho vyjednávala s dědici.

Sázka na klasiku

Nápad využít Vančurův román jako předlohu není nijak překvapivý. Pro televizi je evidentně jistější sáhnout po kvalitní literatuře než hledat novou působivou látku a případně ještě pracně pilovat scénář. Možná i proto patří adaptace literárních předloh v současné televizní produkci k tomu zdařilejšímu. A proč by měla televize, která je dnes i důležitým filmovým producentem, mezi spisovateli opomíjet zrovna Vančuru? Vždyť silný vypravěč je dodnes všeobecně oblíbeným autorem a nadto zdařilé filmové adaptace Markéty Lazarové, Rozmarného léta i Menzelovo retro Konec starých časů byly divácky mimořádně úspěšné.

To všechno dohromady tvoří předpoklady, které jsou alespoň částečnou zárukou dalšího úspěchu. Je tedy vcelku pochopitelné, že se na ně televize pokouší sázet, obzvlášť, když nový projekt má také něco stát. Výpravně pojatý Útěk do Budína, pětidílný seriál z počátků československého státu, koproducenti točili celkem 110 dní za 56 miliónů slovenských korun. Patrně hlavně proto, aby tuto investici co nejvíce využili, seriál nakonec sestříhali a celovečerní film poslali ještě do sítě kin.

Podle tvůrců je Vančura ideálním autorem pro "středoevropskou" koprodukci, protože se příběh odehrává na půdě zemí bývalého Rakouska-Uherska: v Čechách, v podtatranské krajině, v Budapešti i ve Vídni.