"Jsem rád, že je toto absurdní divadlo za mnou," řekl mezinárodně renomovaný ruský postmodernista dnes ráno v rádiu Echo Moskvy.

V průběhu vyšetřovacího řízení byly provedeny tři expertízy, kterých se účastnili odborníci z řad literárních vědců a sexuologů. "Právě na základě závěrů expertů bylo rozhodnuto trestní řízení pozastavit z důvodu nedostatku důkazů," oznámil představitel moskevské prokuratury. Dodal ještě, že názor expertů nebyl zdaleka jednomyslný.

Perverze sovětských vůdců

V Sorokinově románu "Modré sádlo" prováděli klonovaní sovětští vůdci rozličné sexuální praktiky. Ještě v průběhu loňského podzimu ruská milice několikrát vtrhla do nakladatelství Ad Marginem, které Sorokina vydává a zabavila několik Sorokinových textů.

Román Modré sádlo vyšel už v roce 1999. Od té doby vydal Vladimír Sorokin (1955) další knihy a žije spokojeným životem velmi úspěšného spisovatele. Obvinění z pornografie bylo geniálně nesmyslnou, snad  jen komerčně zužitkovatelnou záležitostí.

Sorokinovým tématem styl

Jediným Sorokinovým velkým tématem je styl a jeho totalitární tendence, už jeho vrcholná díla z osmdesátých let, zkoumající chování například stylu socialistického realismu nebo vesnického románu mimo jiné implantací pornografické lexiky či tematiky, právě s prvoplánovými (dozorčími) čtenáři výsměšně pracují.

Česky vyšel v roce 1995 román Marinina třicátá láska (1984), v němž je roztroušeno několik roztomilých lesbických sexuálních scén (s příslušným slovníkem). Modré sádlo zahajuje v kariéře stylizátora a mistra imitace období už manýristické - se zřejmou touhou rozšířit řady čtenářů.