Ve hře byli v minulém století i čeští spisovatelé, kromě vítěze z roku 1984 Jaroslava Seiferta i Karel Čapek, Alois Jirásek, Otokar Březina, Jaroslav Vrchlický nebo Josef Svatopluk Machar. Prozradily to nyní odtajněné archívy Švédské akademie, která dodržuje padesátiletou lhůtu mlčení.

Kandidatura žádného z nich však prý nebyla považována za příliš silnou. Jiráska například Švédové považovali za českého nacionalistu a návrhy na ocenění přišly jen z Prahy. Macharův vítězný konkurent z roku 1915 byl Romain Rolland. Rok nato byl navržen Březina, přednost dostal švédský básník Carl G. V. von Hiedenstam.

Nejvíce nadějí vkládali čeští i zahraniční navrhovatelé do Karla Čapka. Jeho sedmery nominace jsou spojeny s lety 1932 až 1938. Švédská akademie však dávala přednost jiným, jsou to však zvučná jména: Galsworthy, Bunin, Pirandello. 

Z posledních let to byly návrhy na Bohumila Hrabala, Josefa Škvoreckého nebo Milana Kunderu. Nakolik se o nich vážně uvažovalo, to se veřejnost dozví až za desítky let.